Myslivecký informační systém pro myslivce

29.08.2014 16:00

Vážení návštěvníci našich stránek, níže vám předkládáme k nahlédnutí články Mysliveckého informačního zpravodaje, který informuje o dění okolo myslivosti v ČR a hájí zájmy krásné české myslivosti. Pokud budete mít zájem o odebírání tohoto internetového zpravodajství, postpujet dle níže uvedeného návodu. Hezké čtení. Bry 


II. / 2014



Pokud si přejete dostávat

„Nezávislý internetový myslivecký zpravodaj M.I.S.“





přímo na Vaši e-mailovou adresu či na adresy Vašich mysliveckých přátel a známých,


kontaktujete nás na infomys@seznam.cz a my vše ostatní k Vaší spokojenosti zajistíme!



Pro ujasnění připomínáme, že Nezávislý internetový myslivecký zpravodaj M.I.S. je samostatný





nezávislý subjekt nesouvisející s žádnou mysliveckou ani jinou organizací.




Obsah tohoto čísla:


1. Komplexní informace o vývoji okolo jmenování a činnosti jednatele ČMMJ.


2. Několik informací o situaci v mysliveckých sdělovacích prostředcích.


3. Situace okolo dalšího otevření zákona o myslivosti Ministerstvem zemědělství.


Vážené kolegyně a vážení kolegové!


I když si řada z Vás užívá zasloužené dovolené, situace v myslivosti v ČR letí zběsilým tempem a


jedna důležitá událost střídá druhou. Skoro se chce spolu s dobrým vojákem Josefem Švejkem


konstatovat, že „situace na frontě se mění každým okamžikem“; stejně jako situace v odvětví


myslivosti v ČR v posledních měsících.


A stejně jako ve „Švejkovi“ se i v odvětví myslivosti a ve vedení ČMMJ společně prolínají - krize,




absurdita, neschopnost i trapnost hynoucího systému. Protože to, co se dnes odehrává ve vedení



ČMMJ, to už má skutečně nádech tragikomedie, která však nepochybně hodně poškozuje celou


ČMMJ. Proto by se měly nejen všechny OMSy, ale i všichni členové ČMMJ nad tímto stavem velice


rychle zamyslet. Tedy - dokud je ještě čas, něco s tím udělat - a dokud neklesne počet členů ČMMJ




pod kritickou mez.



V redakci jsme si už v červnu říkali, že sice došlo k celkem hladkému odchodu několika členů


bývalého vedení ČMMJ (ing. Palas, ing. Papež a ing. Kostečka), ale že v ČMMJ klid nebude, protože


na svých pozicích zůstala Myslivecká rada ČMMJ – která je vlastně hlavním viníkem současné krize


ČMMJ. Toto stanovisko jsme prezentovali už v předchozím M.I.S.u a zdůraznili jsme, že změny


k lepšímu nastanou v ČMMJ až po odchodu této MR ČMMJ. A zase se ukazuje, že jsme celou situaci


odhadli přesně!


Stávající MR ČMMJ se usnesla vybrat (za hodně mlhavých a neprůhledných okolností) do funkce


jednatele ČMMJ pana mgr. Horálka. A z vyjádření vybraných členů MR ČMMJ v časopisu Myslivost


(8/2014) úplně prýštila spokojenost, jakého budou mít výborného jednatele a jak s ním budou ruku


v ruce pokračovat ve vedení ČMMJ. Pak jako blesk z čistého nebe proběhla zpráva, že nový jednatel


ČMMJ pan mgr. Horálek odešel po několika dnech z funkce jednatele ČMMJ!! Takže jsme se museli


v redakci M.I.S.u pustit do pilné práce, abychom mohli přinést rychlé a objektivní informace; a hlavně


abychom mohli analyzovat celkový vývoj situace jak v ČMMJ, tak i v celé myslivosti v ČR.


Ale to nebylo zdaleka vše! Někdy okolo 23.7.2014 jsme zjistili, že se po internetové síti nenápadně


plíží novela zákona o myslivosti, kterou v maximálním utajení nejen připravila, ale i do světa


vypustila některá z kanceláří majestátní budovy MZe v Praze na Těšnově.


Tento krok MZe se sice tváří navenek velice nenápadně, ale redakce M.I.S.u ho považuje za velmi


velké nebezpečí, kvůli kterému by (obrazně řečeno) měly zaznít po celé ČR poplašné sirény a všichni


myslivci by měli být uvedeni do stavu plné pohotovosti.


Dalších pár podrobností a informací k tomuto tématu je v článku č. 3 tohoto M.I.S.u.



1. Komplexní informace o vývoji okolo jmenování a činnosti jednatele ČMMJ.


V první řadě je třeba zdůraznit, že situace okolo jmenování nového jednatele ČMMJ nejprve


připomínala špionážní román plný tajností, fabulací, překrucování informací, podvůdků i napětí, jak to


všechno dopadne. Dnes už se tato kauza přehoupla z kategorie špionážního románu do pozice laciné


frašky, v níž se několik (zřejmě ne dosti schopných) protagonistů snaží vybrat a jmenovat nového


jednatele ČMMJ.


Nezaujatému a trochu znalému čtenáři by se na první pohled mohlo zdát, že vypsat výběrové řízení


na jednatele ČMMJ, vybrat toho nejlepšího kandidáta a jmenovat ho do funkce není vůbec žádný


problém – zvláště, když v naší myslivosti není zase tolik skutečných odborníků, kteří by byli schopni a


ochotni, pomoci vytáhnout ČMMJ ze současné bahnité „škarpy“ na skutečně pevnou silnici.


Jenže tento názor se ukázal jako velký omyl, protože v rukách této MR ČMMJ se i takový snadný


úkol může stát neřešitelným problémem, zdrojem absurdních situací a nakonec i zbraní hromadného


ničení vlastní členské základny – která už začíná mít všeho plné zuby a nehodlá už akceptovat




podobné excesy svého vedení.



Každý člen ČMMJ se dnes zamýšlí nad tím, co se ve vedení ČMMJ vlastně děje a proč se tam


odehrávají věci, které poškozují i zesměšňují celou ČMMJ. A OMSy místo iniciování okamžitého


svolání Sboru zástupců ČMMJ a řešení tohoto stavu zatím čekají, co se z toho v Praze vyvine.



V prvé řadě jde o to, uvědomit si, kdo vlastně vybírá nového jednatele a co od něj tento orgán


vlastně očekává?


Při objektivní analýze je třeba vycházet z toho, v jaké situaci se nachází vedení ČMMJ; resp.,


nejvyšší „provozní orgán“, kterým je Myslivecká rada. Abychom předešli obviňování z podjatosti


k tomuto orgánu ČMMJ, budeme vycházet pouze ze základních faktů.


Především je třeba si uvědomit situaci posledních let v ČMMJ a styl řízení organizace touto


Mysliveckou radou. Faktem je, že celé roky bylo jasné, že organizaci neřídí MR ČMMJ, ale hlavně


předseda ČMMJ spolu s jednatelem ČMMJ.


A stalo to proto, že právě tato MR ČMMJ nebyla schopna prosadit respektování stanov ČMMJ,


v nichž je jednatel ČMMJ jen jakýmsi vedoucím několika málo lidí na sekretariátu a hlavně


vykonavatelem toho, co mu Myslivecká rada nařídí (nic více a nic méně). Ale realita řady let v ČMMJ


byla zcela jiná - a MR ČMMJ poslouchala předsedu s jednatelem – a ne naopak. Fascinující na tom


všem je, že stávající členové MR ČMMJ dnes sami veřejně uvádějí (viz. časopis Myslivost 8/2014)


jak to vlastně celé roky ve vedení ČMMJ chodilo a co tam bývalý předseda s jednatelem tropili.


Takže, když současná MR ČMMJ dnes svaluje veškerou vinu za současný stav ČMMJ na bývalého


předsedu a jednatele, tak to skutečně není ani chlapské, ani spravedlivé a ani zodpovědné (protože to


byla právě tato MR ČMMJ, která nebyla schopna /či ochotna/ jim v jejich počínání zabránit).


Členové současné Myslivecké rady si mohli zachovat tvář, tím, že by byli sami schopni vyvodit ze


své činnosti (resp., nečinnosti a řady selhání při řízení organizace) plnou odpovědnost – a co


nejrychleji měli následovat svého předsedu a jednatele. Ale to se nestalo a odešel jen předseda ČMMJ


ing. Palas, místopředseda ing. Papež a jednatel ing. Kostečka; zatímco tato MR ČMMJ se pokrytecky


postavila do pozice jediných čistých a spravedlivých představitelů ČMMJ, kteří se zbavili „původců


všeho zlého“ a teď jsou jen oni předurčeni vést ČMMJ „vstříc lepším zítřkům“!


A to - i když je právě tato stávající Myslivecká rada plně zodpovědná jak za veškerou svou činnost,


tak případně za veškerou nečinnost, za postupnou ztrátu prestiže a akceschopnosti ČMMJ i za všechny


kroky a činnosti bývalého předsedy i jednatele.


Je tedy úkolem všech OMSů a následně Sboru zástupců ČMMJ, aby důkladně a spravedlivě


„zvážili“ odpovědnost této MR ČMMJ a přijali okamžité a tvrdé kroky.


OMSům i členské základně muselo být od počátku jasné, že tato Myslivecká rada si vybere jednatele




„k obrazu svému“:



tedy jednatele, který nebude moc odborně zdatný (aby jim do myslivosti moc nemluvil);


který nebude mít za sebou moc zkušeností a výsledků (aby nebyl zbytečně sebevědomý);


který nebude moc samostatný a schopný (aby se nevykašlal na tuto pasivní Mysliveckou radu a


nezačal řešit dlouhodobé problémy v ČMMJ přímo s OMSy);


který nebude mít své odborné plány na řešení problémů v celé ČMMJ (aby nezačal tyto plány


prezentovat; protože pak by tato Myslivecká rada mohla vypadat v očích členů ČMMJ jako parta


„planých povídálků“).


A zájmy OMSů, členské základny a budoucnost celé ČMMJ už tuto MR ČMMJ zřejmě až tak moc


nezajímají. Přitom mimořádný volební Sbor zástupců by mohl obratem odvolat tuto MR ČMMJ, zvolit


novou a dohlédnout na výběr nového jednatele - který by vyhovoval především OMSům a členské


základně.


Především by se měly radikálně změnit pozice jednatele ČMMJ, protože on by měl ve skutečnosti


řídit celou organizaci; protože pokud se jednou za měsíc sejde v Praze na pár hodin jakákoliv rada


z celé ČR, pak může projednat základní směry činnosti, ale jejich realizaci v terénu musí dělat


profesionální jednatel ČMMJ (či spíše jakýsi ředitel ČMMJ).


V posledním čísle časopisu Myslivost (8/2014) měli i řadoví členové ČMMJ to potěšení přečíst si


na řadě stránek názory některých členů Myslivecké rady. Ať nám příslušní pánové-členové


Myslivecké rady prominou, ale když jsme pozorně četli jejich obsáhlá vyjádření k minulosti a široká


mudrování o jasných zítřkách ČMMJ (a všech jejích členů), tak jsme si položili otázku, proč tito


vážení radní „prozřeli“ až po dlouhých letech ve svých funkcích a hlavně až po dobrovolném odchodu


předsedy a jednatele. Vyvstávají další otázky, proč členové MR ČMMJ všechny ty pozitivní věci pro


ČMMJ a všechny členy nedělali a neprosazovali hned po nástupu do svých velice zodpovědných


funkcí v Myslivecké radě ČMMJ. Nebo proč celé roky poslouchali předsedu a jednatele a nechali je


dělat, co se jim zlíbilo; když jim dle stanov muselo být jasné, že organizaci řídí MR ČMMJ a ne


jednatel s předsedou!


A členové MR ČMMJ mohou psát obsáhlá vyjádření, vršit argumenty, pokorně slibovat a


přesvědčovat OMSy i členy ČMMJ o své holubičí nevinnosti – ale faktem zůstane, že tato Myslivecká


rada už prostě nemá nejmenší právo mluvit do dalšího vývoje krizí zmítané ČMMJ. Tato MR ČMMJ


už dostala dostatek času a prostoru dokázat „co v ní vězí“ a jak zásadně zkvalitní ČMMJ a pomůže


všem členům. A každý OMS a člen ČMMJ si může sám odpovědět a zhodnotit, co tato MR ČMMJ


skutečně pro ČMMJ a členy udělala a co pozitivního prosadila.



//Zde musíme dát za pravdu kandidátu na jednatele ČMMJ ing. Řehákovi, který v rámci výběrového řízení jako


jediný před touto Mysliveckou radou otevřeně poukazoval na hlubokou krizi jak odvětví myslivosti v ČR, tak celé


ČMMJ (a mimochodem navrhoval i jasné kroky k řešení těchto krizí – zejména okamžitou volbu všech orgánů


ČMMJ). Což se pochopitelně stávajícím členům MR hrubě nelíbilo – a proto to poslední místo na seznamu


kandidátů//


Vzhledem k výše uvedenému je zcela absurdní, že stávající Myslivecká rada má dnes vybírat



jednatele ČMMJ, který by měl velkou měrou přispět k reformě této organizace a v součinnosti


s OMSy prosadit, aby se konečně začalo něco pořádného dělat.



// Poznámka. Ať nám MR ČMMJ promine, ale její současná pozice je stejná, jako by reformu


postsocialistické společnosti v ČR po roce 1989 měl řídit tehdejší Ústřední výbor KSČ; který byl


několik dekád plně zodpovědný za celou situaci a stav společnosti před rokem 1989!//


Hned od počátku výběrového řízení bylo jasné, že tato Myslivecká rada ČMMJ si bude vybírat


nového jednatele zase jen k obrazu svému; tedy člověka, který bude naprosto loajální k této


Myslivecké radě a nebude svými názory, odborností a „tahem na branku“ tuto radu do konce jejího


volebního období nijak ohrožovat. Proto nebyl vybrán odborně zdatný jednatel ČMMJ, ale


profesionální mluvčí mgr. Horálek, který před MR „hezky promluvil a byla záruka, že bude spíše


spojovat než rozdělovat“. A MR ČMMJ měla radost, že má jednatele (či spíše mluvčího), který ji ale


nebude do ničeho mluvit.


Ale nový jednatel mgr. Horálek najednou začal klást podmínky, které nebyla tato MR ČMMJ




ochotna ani v nejmenším akceptovat.



Navíc udělala tato MR ČMMJ další zcela fatální chybu, když vůbec nesdělila OMSům a členské


základně, jakéže to byly ty „zcela nepřijatelné podmínky“, které si kladl nový jednatel. Pokud by si


mgr. Horálek kladl podmínku, že MR ČMMJ musí na svá zasedání chodit v červených trenýrkách


s lampasy, bílém tílku a „jarmilkách“, pak by OMSy a členská základna jistě akceptovali, že ho MR


ČMMJ „nechala jít“! Ale pokud tato MR ČMMJ ve věci podmínek požadovaných novým jednatelem


zase jen mlží a nic konkrétního neřekne – pak mají OMSy a členská základna plné právo se domnívat,


že se MR ČMMJ snaží utajit nějaké další „kostlivce ve skříni“ (ve finanční nebo majetkové sféře) - a


že chce vše zamést rychle a definitivně pod koberec. Už jenom tento exces MR ČMMJ je vážným


důvodem k jejímu odstoupení.


A když se začalo ukazovat, že MR ČMMJ „vsadila na špatného koně“ a nový jednatel mgr.


Horálek se začíná „cukat“ (a možná do funkce vůbec nenastoupí), tak tato Myslivecká rada ČMMJ


honem rychle vytvořila jakýsi „pořadník vhodnosti kandidátů na jednatele ČMMJ“, aby mohl být




obratem osloven další kandidát (a kdyby i ten nevyšel, tak zase další)!



V redakci jsme pečlivě a opravdu objektivně porovnávali kvalifikaci, vzdělání, odbornost, praxi ve




vrcholové myslivosti, politickou angažovanost i vazby na politické strany a další prvky – jak mgr.



Horálka, tak i ing. Řeháka – tedy dvou kandidátů, o nichž jsme měli základní informace. A každý


čtenář si mohl v minulém M.I.S.u sám udělat svůj vlastní obrázek o kvalitě a vhodnosti uvedených


kandidátů.


Kdyby tuto práci udělala sama MR ČMMJ, tak mohly být profily všech kandidátů zveřejněny na


stránkách časopisu Myslivost (8/2014) místo zcela zbytečné mediální exhibice vybraných členů rady -


a každý OMS i člen ČMMJ mohli sami zhodnotit každého kandidáta (a třeba si vybrat toho „svého“).



//Drobná poznámka. Když později velice rychle zveřejnila Myslivecká rada svůj „pořadník kvality


jednotlivých kandidátů na jednatele ČMMJ“, tak bylo zcela jasné, jak moc se tato MR ČMMJ bojí


toho, aby se kandidát Řehák nemohl ani na dohled přiblížit k možnosti, dostat se na pozici jednatele


ČMMJ. Ať už byl obraz tohoto člověka cíleně deformován vedením ČMMJ jakkoliv, tak se bezesporu


jedná o jediného mysliveckého odborníka, který si je už roky vědom kritické situace odvětví myslivosti


v ČR i kritické situace celé ČMMJ; který své odborné názory a hlavně konkrétní návrhy veřejně


prezentuje od roku 1995; který vedl a vede „reformní křídlo“ v myslivosti v ČR - a který ve všech


svých odborných materiálech předkládá (na rozdíl od všech kandidátů) jasné a konkrétní návrhy na


řešení krize myslivosti (třeba jeho „Deklarace o myslivosti v ČR“ či „Koncepce dlouhodobého rozvoje


odvětví myslivosti v ČR“ či ustavení Myslivecké unie ČR).//


Řada našich čtenářů-členů ČMMJ ve svých e-mailech vyjadřuje velkou nelibost nad tím, když nový


jednatel ČMMJ i členové stávající Myslivecké rady veřejně píší o tom, že jejich hlavním cílem je


připravit jednání nejvyšších orgánů ČMMJ v roce 2015 (+nové volby). A všichni se ptají, proč se


„nové“ vedení ČMMJ-Myslivecká rada nesnaží okamžitě pomáhat s řešením hlavních problémů svých


členů-myslivců v honitbách – např., vytvořením dotační myslivecké politiky (která by pomohla


s financování celého spektra mysliveckých činností v honitbách) či urychleným vypracováním


dlouhodobé koncepce rozvoje ČMMJ.


Členové ČMMJ se z posledních tiskových prohlášení členů MR ČMMJ a nového jednatele ČMMJ


mgr. Horálka bohužel nedozvěděli, co dalšího a hlavně konkrétního chtějí pro organizaci a členy


ČMMJ v honitbách do roku 2015 udělat. Zřejmě asi stejné nic – jako v posledních letech.


Čtenáři se ptají - má tato Myslivecká rada ČMMJ skutečně „hroší kůži“?


(červeným písmem – poznámky redakce)


Na základě reakcí čtenářů se chceme trochu zaměřit na styl jednání a postoje této Myslivecké rady,


které jasně prokázala v posledních měsících; a zejména v procesu výběru a jmenování nového


jednatele ČMMJ.


Aby nemohl nikdo podezírat naší redakci M.I.S.u z nějaké podjatosti, zaměřili jsme se pouze na


nesporná fakta – tedy na několik posledních oficiálních zpráv MR ČMMJ zveřejněných na oficiálních


stránkách ČMMJ.


Myslivecká rada jako první krok v celém procesu výběrového řízení nechala zveřejnit toto




vyhlášení:



Myslivecká rada Českomoravské myslivecké jednoty, z.s. vyhlašuje výběrové řízení na obsazení místa jednatele Českomoravské




myslivecké jednoty, z.s.




Pracovní místo: Jednatel Českomoravské myslivecké jednoty, z.s.,


pracovní úvazek 1,0, hlavní náplň práce - řídí práci sekretariátu, vedoucí zaměstnanec, odpovědný Myslivecké radě Českomoravské




myslivecké jednoty, z.s.



Místo výkonu práce: sekretariát Českomoravské myslivecké rady, z.s., Praha


Předpokládaný nástup: červenec 2014



Kvalifikační požadavky:


Vysokoškolské vzdělání nejlépe z oboru zaměřeného na myslivost, ochranu přírody, lesnictví apod.,


minimálně 4 roky po ukončení studia, myslivecká odbornost s alespoň 5 letou praxí (výhodou vyšší


odborná zkouška nebo zkouška pro myslivecké hospodáře), člen Českomoravské myslivecké jednoty, z.s., aktivní


znalost světového jazyka (výhodou je anglický jazyk), trestní bezúhonnost, dobrá uživatelská znalost MS Office, řidičský průkaz skupiny B


s předpokladem řízení služebního vozidla, zkušenost s řízením středně velkého kolektivu, komunikační, prezentační a organizač


dovednosti, týmová spolupráce, vysoké pracovní nasazení, flexibilita, samostatnost a odpovědnost, osobnostní předpoklady pro výkon




funkce jednatele.



Přihlášky doložené strukturovaným životopisem, koncepcí práce sekretariátu v rozsahu 1 normostrany, přehledem o dosavadní praxi,


doklady o vzdělání a výpis z rejstříku trestů zasílejte v zalepené obálce označené nápisem: „Výběrové řízení na jednatele“ na adresu


Českomoravská myslivecká jednota, z.s., k rukám JUDr. Kamila Mikuleckého, Lešanská 1176/2a, 141 00 Praha 4 nejpozději do termínu 20.


června 2014 do 13:00 hod. včetně.


V tomto vyhlášení výběrového řízení na funkci jednatele byly Mysliveckou radou jasně


specifikovány kvalifikační předpoklady v odvětví myslivosti:


· Vysokoškolské vzdělání nejlépe z oboru zaměřeného na myslivost, ochranu přírody, lesnictví





apod.;




což je celkem logické, protože se jedná o odvětví myslivosti a jednatel ČMMJ by měl mít


vysokoškolské vzdělání těchto zaměření;


· minimálně 4 roky po ukončení studia, myslivecká odbornost s alespoň 5 letou praxí (výhodou


vyšší odborná zkouška nebo zkouška pro myslivecké hospodáře);


což je logické, protože jednatel ČMMJ by měl skutečně mít co nejvyšší mysliveckou


kvalifikaci prověřenou praxí (resp., kvalifikaci alespoň na úrovni VOMZ – když se přihlásili i





kandidáti s doktorátem z myslivosti).




Jak dopadlo rozhodování této Myslivecké rady při výběru kandidáta na jednatele ČMMJ, to už


všichni víte. Mysliveckou radou byl vybrán kandidát mgr. Horálek, který při vší úctě k jeho osobě tato


kritéria nesplňoval – tedy neměl vysokoškolské vzdělání v uvedených oborech souvisejících


s myslivosti; a neměl ani vyšší odbornou mysliveckou zkoušku (protože v pozdějších rozhovorech a


informacích pan jednatel zdůraznil, že se už přihlásil na VOMZ!!


Čtenáři pak zákonitě kladou otázky, proč tato MR ČMMJ organizovala tento kabaret okolo


výběrového řízení na jednatele ČMMJ, když si stejně vybrala někoho (možná ho měla už vybraného),


kdo nesplňoval její zadané podmínky. Je to samozřejmě i velká neúcta MR ČMMJ k ostatním


kandidátům, ze kterých tímto svým jednáním udělala v celém řízení jen nezbytné doplňující „křoví“.


Potom se nikdo nemůže divit tomu, že na další výběrové řízení se už nikdo kvalitní nepřihlásí, protože


nebude chtít hrát přede všemi členy ČMMJ postavu pouhého kašpárka v tragikomedii režírované MR


ČMMJ.




Když potom Myslivecká rada popisovala ve svých zprávách a informacích na internetových



stránkách ČMMJ a v časopisu Myslivost (8/2014) svůj postup v tomto výběrovém řízení, tak uvedla,


že v prvním kole byli vyřazení všichni kandidáti, kteří nesplňovali stanovené kvalifikač


předpoklady.


Pak ale vyvstává prostá otázka, proč nebyl hned v prvním kole vyřazen i pan mgr. Horálek, který


prokazatelně neměl a nemá splněny stanovené kvalifikační předpoklady, protože -při vší úctě


k teologickému vzdělání- se přece jen jedná o obor, který je myslivosti či lesnictví skutečně velmi




vzdálen.



Dalším excesem a důkazem neúcty ke členům ČMMJ je to, že se Myslivecká rada a její členové po


vyhlášení výsledků výběrového řízení vůbec neobtěžovali vysvětlit, proč sami porušili své stanovené


podmínky a jednatelem jmenovali (ve vší úctě k mgr. Horálkovi) teologa bez adekvátní



kvalifikace, požadovaného mysliveckého vzdělání a žádoucí praxe v řízení myslivosti?!


V časopisu „Myslivost“ (8/2014) byly uvedeny rozhovory s několika členy MR ČMMJ (dokonce i


se zastupujícím panem předsedou), kteří se vyjadřovali k procesu výběru jednatele. Ale uvedeny byly


jen obecné a nekonkrétní fráze, z nichž se vlastně nikdo nic nedozvěděl. A nikdo z nich se ani slůvkem


nezmínil o tom, proč vybrali právě člověka, který nesplňoval podmínky, které oni sami stanovili a


zveřejnili.


Takže členové ČMMJ si mohli přečíst informace členů MR ČMMJ o tom, že členové MR sice pana


mgr. Horálka neznali a nic o něm nevěděli, ale že je zaujal svým brilantním vystupováním při osobním


pohovoru. Důležité však je, že ve vyjádřeních členů MR v uvedeném čísle časopisu Myslivost


(8/2014) byla skryta celá řada velmi významných informací a signálů týkajících se výběrového řízení


na jednatele ČMMJ. A nad těmi se chce redakce M.I.S.u trochu zamyslet.


Co se skutečně skrývá ve vyjádřeních členů MR ČMMJ?


Třeba - z vyjádření členů MR jasně vyplynulo, že u mgr. Horálka je záruka, že bude poslouchat


Mysliveckou radu; takže se zřejmě přihlásili i kandidáti:


u nichž hrozilo reálné nebezpečí, že by při práci jednatele používali svou vlastní hlavu;


nebo že by dokonce měli i své vlastní odborné názory;


nebo že by si dokonce mohli dovolovat honit MR, aby konečně začala dělala něco smysluplného


pro ČMMJ či členy;


nebo že by si dokonce některý jednatel dovolil sám komunikovat a spolupracovat přímo s OMSy.


Dále se členové MR vyjádřili, že mgr. Horálek bude jistě spíše uklidňovat a sjednocovat než


rozdělovat ČMMJ – takže zřejmě existovali kandidáti, kteří by členskou základnu svými návrhy a


kroky zneklidňovali nebo by svými názory cosi rozdělovali.


// Poznámka. Z posledního M.I.S.u víme, že ve výběrovém řízení byl jeden kandidát, který by realizací



svých konkrétních návrhů (např., na okamžité vytvoření nové myslivecké dotační politiky) jistě


„zneklidnil“ celou členskou základnu ČMMJ, protože by to bylo poprvé v historii myslivosti v ČR po


roce 1989, kdy by si někdo z ČMMJ dovolil vůči státu důrazně prosazovat oprávněné požadavky


myslivců v honitbách). Proto byl onen kandidát, který si dovolil toto navrhovat, pro jistotu „uklizen“


na konec stanoveného pořadí kandidátů. //


Redakční zamyšlení nad informacemi prezentovanými MR ČMMJ na internetových stránkách ČMMJ.


(červeným písmem jsou učiněny poznámky redakce M.I.S.u)


Po celou dobu průběhu výběrového řízení na jednatele ČMMJ „zásobovala“ Myslivecká rada


členskou základnu informacemi, zprávami a výzvami. Když se nad těmito informacemi, zprávami a


výzvami zamysleli naši redakční myslivečtí analytici, tak se najednou objevila celá řada velmi




zajímavých informací.



Posuďte sami.



Informace o výsledku výběrového řízení na jednatele ČMMJ, z.s.


10.7.2014 (Poznámka redakce M.I.S.u - Zprávy jsou uvedeny přesně jako na stránkách ČMMJ –




včetně úpravy či chyb)



Dne 24.6.2014 Myslivecká rada Českomoravské myslivecké jednoty, z.s. (dále jen ČMMJ, z.s.)


jako výběrová komise pod vedením místopředsedy Ing. J. Chmela otevřela obálky s došlými


přihláškami do výběrového řízení na funkci jednatele ČMMJ. Obálky pod čísly 1 – 11 byly na


sekretariát ČMMJ, z.s. doručeny v termínu 16. – 20. 6. 2014 a uloženy v trezoru. Z 11 uchazečů 4


nesplnili základní podmínky stanovené vyhlášeným výběrovým řízením a to buď nedoložením dokladu


o vzdělání, nezpracováním návrhu koncepce řízení sekretariátu ČMMJ, z.s. v rozsahu 1 normostrany


nebo nesplnili stanovenou minimální délku praxe 4 roky po ukončení VŠ studia. 7 uchazečů splnilo


kvalifikační předpoklady na základě řádně zaslané přihlášky a postoupilo do 2. kola výběrového řízení.


Dne 2. 7. 2014 MR ČMMJ, z.s. jako výběrová komise pod vedením místopředsedy Ing. J. Chmela do


2. kola výběrového řízení písemně pozvala 7 uchazečů, z toho se jeden písemně omluvil. 6 uchazečů


se dostavilo ve stanovený čas k osobnímu pohovoru v délce 30 minut.


Na základě vyhodnocení požadovaných písemností a osobního pohovoru s pozvanými uchazeči MR


ČMMJ, z.s. stanovila pořadí nejvhodnějších uchazečů. Na základě stanoveného pořadí se MR ČMMJ,


z.s. usnesla jmenovat jednatelem ČMMJ, z.s. Mgr. Martina Horálka a uložila místopředsedovi Ing. J.


Chmelovi jménem MR ČMMJ, z.s. zaslat jednotlivým uchazečům dopisy s výsledkem výběrového


řízení. Dopisy byly uchazečům odeslány dne 9. 7. 2014. Současně uložila zástupcům ČMMJ, z.s.


místopředsedovi Ing. J. Chmelovi, předsedovi ekonomické komise Ing. M. Krausovi, předsedovi


organizačně-právní komise JUDr. J. Kšicovi a členu rady Radovanu Mančíkovi dojednat pracovněprávní


podmínky nástupu Mgr. Martina Horálka do funkce jednatele ČMMJ.


Ing. Jiří Chmel, v.r.


místopředseda ČMMJ, z.s.




Autor: MN



Redakční zamyšlení


zajímavé je, že některé zprávy Myslivecké rady ČMMJ (dále jen – „MR ČMMJ“) jsou označeny


datem zveřejnění, zatímco další nikoliv; jde totiž o to, že ani obsah některých zveřejňovaných


zpráv, neodpovídá datu vyvěšení;


v první řadě se dozvídáme, že MR ČMMJ provedla kontrolu došlých přihlášek a v prvním kole


vyřadila všechny přihlášky, které nesplňovaly stanovené kvalifikační podmínky;


dále je uvedena informace o tom, že do II. kola postoupilo 7 uchazečů; z nichž se jeden omluvil –


snad z pudu sebezáchovy nebo už znal předem rozhodnutý výsledek, a prostě už ze sebe nechtěl


dělat před MR ČMMJ trapné „křoví“; (pozn., protože to byl ing. Králíček – zaměstnanec



sekretariátu ČMMJ)


dále je ve zprávě prezentována informace, že “na základě vyhodnocení požadovaných písemností



a osobního pohovoru s pozvanými uchazeči MR ČMMJ, z.s. stanovila pořadí nejvhodnějších


uchazečů“; zajímavé je, že MR stanovila pořadí na základě požadovaných písemností – kdy





jedinou písemností požadovanou po kandidátech byla jejich jednostránková koncepce práce




sekretariátu ČMMJ (jinak museli dodat doklady a odborné podklady);


takže na základě osobního pohovoru trvajícího cca 25 minut a na základě jednostránkové


koncepce práce sekretariátu byli vybíráni nejvhodnější kandidáti na funkci jednatele; a to


z kandidátů, o kterých většinou členové MR nikdy nic neslyšeli;


MR ČMMJ uvádí, že stanovila „pořadí nejvhodnějších uchazečů na jednatele ČMMJ“; takže


z tohoto prohlášení MR ČMMJ jasně vyplývá, že se nevybíral „nejlepší z uchazečů na jednatele


ČMMJ“, ale „nejvhodnější z uchazečů“ – tedy „nejvhodnější“ dle mínění této stávající MR


ČMMJ;


a protože si stávající MR ČMMJ chtěla vybrat toho svého nejvhodnějšího kandidáta, logicky


nemohla respektovat základní podmínky, které si sama stanovila pro výběr jednatele ČMMJ (v


základní oblasti kvalifikace, vzdělání a myslivecké odbornosti); ono by totiž neznělo dobře zadání


výběrového řízení: „kdokoliv se přihlašte do výběrového řízení na jednatele ČMMJ, MR ČMMJ


si vybere toho, kdo jí bude vyhovovat“.


takže MR ČMMJ klidně představila jako nového jednatele ČMMJ vystudovaného teologa a


mluvčího biskupské konference (který se teprve připravuje na VOZM) - a bylo jí naprosto jedno,


co si budou o tomto výběrovém řízení myslet OMSy a členská základna ČMMJ (která si navíc


chod celé ČMMJ /a tedy tohoto jednatele i MR/ svými příspěvky platí);


dále je ve výše uvedené informaci uvedeno, že vybraní členové MR ČMMJ mají “dojednat


pracovně-právní podmínky nástupu Mgr. Martina Horálka do funkce jednatele ČMMJ“; což je


velmi zajímavý (až nesmyslný) postup; protože každý uchazeč byl při osobním pohovoru na MR


ČMMJ informován o všech základních informacích týkajících se funkce jednatele (tedy plat, doba


nástupu, aj.); tak jaké další pracovně právní podmínky měly být ještě projednávány (??);


je přece naprosto diletantské, udělat výběrové řízení na nějakou funkci, vybrat jednoho vítěze a


s tím pak zahájit jednání o „pracovně právních podmínkách“; je přece zcela logické, seznámit


nejprve všechny zájemce s „pracovně právními podmínkami“ této funkce a do druhé kola pozvat


pouze ty, kteří tyto podmínky akceptují;


pokud se výběrové řízení udělá tímto nesmyslným způsobem (jak to předvedla tato MR ČMMJ)


tak logicky hrozí, že vítěz tohoto „klání“ nakonec řekne, že do této funkce jednatele vůbec


nenastoupí; a celostátní ostuda celé ČMMJ bude na světě!



Další zpráva MR ČMMJ


Postup ve výběrovém řízení na jednatele ČMMJ





(Pozn. redakce M.I.S.u - nedatováno)




MR ČMMJ


Myslivecká rada Českomoravské myslivecké jednoty, z.s. na svém zasedání dne 2. července


2014 měla hlavní bod jednání 2. kolo výběrového řízení na místo jednatele ČMMJ. Přítomni byli Ing.


Jiří Chmel, Ing. Vladimír Diviš, doc. Ing. Josef Feuereisel, Ph.D., Ing. Miroslav Kraus, JUDr. Jiří Kšica,


RNDr. Jiří Zbořil, Radovan Mančík, JUDr. Jiří Vaněk. Ing. Josef Vlášek a Mgr. Miroslav Wolf. Pět členů


rady se řádně omluvili.


Ze sedmi uchazečů pozvaných na základě kritéria splnění kvalifikačních předpokladů se do tohoto


kola výběrového řízení dostavilo šest uchazečů k osobnímu pohovoru v délce 30-ti minut. Ing. Luděk


Králíček se omluvil z osobních důvodů. Předmětem tohoto pohovoru s uchazeči bylo zejména


detailnější rozvedení jimi doložených písemných koncepcí řízení sekretariátu ČMMJ. Na základě


vyhodnocení požadovaných písemností a osobního pohovoru každý přítomný člen Myslivecké rady


ČMMJ anonymně sám za sebe podle vlastního uvážení přidělil zúčastněným uchazečům pozvaným


do 2. kola výběrového řízení body podle toho, jak se mu ten který uchazeč jevil, že se umístil v šestici


slyšených. Nejlepším obodováním byla 1 a nejhorším 6 a každému uchazeči musely být body


předěleny. Tedy každý uchazeč obdržel od každého přítomného člena rady jedno umístění. Ze součtu


takto přidělených bodů jednotlivým uchazečům, kdy nejlepším byl ten s nejnižším součtem a nejméně


vhodným s nejvyšším součtem bodů, Myslivecká rada ČMMJ stanovila následující pořadí


nejvhodnějších kandidátů na místo jednatele ČMMJ:





1. Mgr. Martin Horálek


2. Ing. Josef Orlovský



3. Ing. Jiří Žalovič


4. Ing. Jiří Mezenský




5. Bc. Radim Duda



6. Ing. Libor Řehák, Ph.D.


Na základě takto stanoveného pořadí Myslivecká rada ČMMJ rozhodla jednat s nejlépe


umístěným uchazečem Mgr. Martinem Horálkem o jmenování na funkci jednatele Českomoravské


myslivecké jednoty, z.s. Tato jednání jsou nyní ve finální fázi a vše nasvědčuje tomu, že dojde


k úspěšnému završení procesu jmenování nového jednatele. Myslivecká rada ČMMJ na svém


nejbližším zasedání 12. srpna 2014 projedná všechny dosavadně učiněné úkony v této věci


pověřenými členy a s konečnou platností rozhodne.


Myslivecká rada ČMMJ si je vědoma důležitosti a závažnosti činěných kroků, a proto maximálně


zodpovědně přistupuje k jejich realizaci. Současně můžeme ubezpečit všechny členy a naše partnery,


že Myslivecká rada má dění a situaci plně pod kontrolou a nehrozí žádné újmy v důsledku nedávného


vnitřního vývoje.


Autor: JUDr. Jiří Kšica, člen MR ČMMJ


Redakční zamyšlení


Je zajímavé, proč nebyly tyto základní informace prezentovány hned v té první zprávě vytvořené


místopředsedou ČMMJ ing. Chmelem dne 10.7.2014;


pak vyvstává otázka, proč najednou považoval JUDr. Kšica za nutné znovu specifikovat výše


uvedené informace; to ing. Chmel 10.7. nevěděl, kdo z MR ČMMJ se pohovoru zúčastnil(?); to


místopředseda ing. Chmel 10.7. nevěděl, jaké bylo pořadí uchazečů, a jak se k němu MR ČMMJ





dopracovala (?);




takže je třeba se zamyslet nad tím, proč najednou JUDr. Kšica považoval za nezbytné specifikovat


v nové zprávě členy MR ČMMJ, kteří se pohovoru zúčastnili; a hlavně – proč muselo být


najednou prezentováno jakési „pořadí kandidátů“ na funkci jednatele ČMMJ – o kterém MR


ČMMJ nikoho neinformovala;


dle názoru redakce M.I.S.u je „zakopaný pes“ právě v tom (najednou objeveném) pořadí


kandidátů, které bylo stanovené jakýmsi tajemným bodováním členů MR ČMMJ;


v minulém M.I.S.u měli všichni čtenáři možnost si sami přečíst veškeré údaje, podklady a


doklady, které redakci poskytl jeden z kandidátů na jednatele ing. Řehák; a každý čtenář si mohl


sám udělat obrázek o jeho kvalifikaci a erudovanosti (a ani k tomu nepotřeboval subjektivní


hodnocení členů MR ČMMJ);


pak vyvstává další otázka, proč MR ČMMJ místo svých několika stránkových obecných a



bezobsažných frází a planých slibů - uvedených na stránkách časopisu Myslivost (8/2014)-


raději nezveřejnila podrobnosti o kvalifikaci, vzdělání, dosavadní praxi, zkušenostech


z řízení myslivosti aj. všech 6 kandidátů na jednatele - a nedala tak otevřenou a demokratickou


možnost všem členům ČMMJ, aby si sami udělali obrázek o stupni vhodnosti každého kandidáta


na jednatele ČMMJ (?!);


zřejmě je tato MR ČMMJ přesvědčena o tom, že cca dvacetiminutové řečnění daného kandidáta


na jednatele (o kterém nikdo nikdy neslyšel, který nikdy nic nenavrhl a nepublikoval) před MR


ČMMJ je o tolik důležitější než jeho dlouhodobá kvalifikace, vzdělání, celoživotní práce


v myslivosti, odborná a publikaččinnost, výsledky práce aj. daného kandidáta (tedy, že hezké


dvacetiminutové povídání před MR ČMMJ převáží nejvyšší mysliveckou kvalifikaci a vzdělání;


celoživotní práci v myslivosti a dosažené výsledky v odvětví myslivosti);


dokonce jeden z členů MR ČMMJ veřejně napsal, že sice mgr. Horálka prakticky nikdy neviděl,


ani o něm neslyšel, ale že ho zaujalo, jak krásně hovořil před MR - což snad dostatečně vypovídá


o úrovni tohoto výběrového řízení;


v redakci M.I.S.u je nám jasné, proč byla tato zpráva JUDr. Kšicou napsána; stačí si jen pozorně


přečíst obě výše uvedené zprávy Myslivecké rady ČMMJ;


v první oficiální zprávě Myslivecké rady místopředseda ČMMJ ing. Chmel jasně uvádí: “Na



základě stanoveného pořadí se MR ČMMJ, z.s. usnesla jmenovat jednatelem ČMMJ, z.s. Mgr.


Martina Horálka a uložila místopředsedovi Ing. J. Chmelovi jménem MR ČMMJ, z.s. zaslat


jednotlivým uchazečům dopisy s výsledkem výběrového řízení“; tedy jasná informace o tom, že se


MR ČMMJ usnesla jmenovat jednatelem ČMMJ mgr. Horálka; a protože MR je dle stanov


kompetentní jmenovat jednatele ČMMJ – byl jednatel nepochybně jmenován (!);


zatímco ve druhé zprávě uvádí JUDr. Kšica toto: “Myslivecká rada ČMMJ rozhodla jednat



s nejlépe umístěným uchazečem Mgr. Martinem Horálkem o jmenování na funkci jednatele


Českomoravské myslivecké jednoty, z.s. Tato jednání jsou nyní ve finální fázi a vše nasvědčuje


tomu, že dojde k úspěšnému završení procesu jmenování nového jednatele. Myslivecká rada


ČMMJ na svém nejbližším zasedání 12. srpna 2014 projedná všechny dosavadně učiněné úkony


v této věci pověřenými členy a s konečnou platností rozhodne;


je tedy jasné, že JUDr. Kšica najednou zcela nenápadně (a neprofesionálně) dementuje (či spíše


překrucuje) předchozí zprávu místopředsedy ing. Chmela, který jasně napsal, že se MR ČMMJ


usnesla na jmenování mgr. Horálka jednatelem ČMMJ; takže – pokud se MR ČMMJ usnesla, pak


musí existovat toto oficiální usnesení; a nikdo nemůže najednou toto „usnesení MR“ zrušit (či


„přelepit“) svým tvrzením, že „se MR rozhodla jednat s nejlépe umístěným uchazečem“;


to už skoro vypadá, jakoby si členové MR mysleli, že členové ČMMJ nepřemýšlejí o jejich


zprávách a sporých informacích – a klidně si od nich nechají cokoliv „nakukat“;


dle našeho názoru je celá záležitost zcela prostinká; jde především o to, že členové Myslivecké


rady ČMMJ po počáteční euforii z toho, kdy se usnesli na jmenování nového jednatele mgr.


Horálka najednou narazili při dalších jednáních při předání funkce na nějaké zásadní problémy


(„kostlivce ve skříni“, které chtěl mgr, Horálek řešit) - a MR ČMMJ začalo být jasné, že tato


varianta jednatele ČMMJ zřejmě nebude ta definitivní;


a proto začal JUDr. Kšica svou informací celou věc zamlžovat a překrucovat tak, aby se tato MR


ČMMJ dostala z tohoto svého vážného maléru bez poskvrny; a zřejmě si myslel, že si toho ti


„obyčejní členové“ ani nevšimnou;


proto došlo k vydání druhé informace (JUDr. Kšici), kde si MR ČMMJ připravila „únikovou


variantu“ tím, že najednou uvádí, že mgr. Horálek vlastně nebyl jmenován jednatelem, ale že se o


tom bude ještě jednat na MR ČMMJ konané 12.8.- kdy se vlastně až tam definitivně rozhodne o


novém jednateli ČMMJ;


takže se dle stávající MR ČMMJ vlastně vůbec nic nestalo a vše je v tom úplně nejlepším


pořádku;


proto musel JUDr. Kšica ve své zprávě najednou uveřejnit jakýsi pořadník kandidátů, ze kterého


se budou vybírat další kandidáti dle jejich pořadí (a skutečně nejlepší z kandidátů ing. Řehák -jak


nám neoficiálně sdělil jeden z rozumných členů MR ČMMJ- byl pro jistotu zařazen až na poslední


místo pořadí vhodnosti kandidátů);


tato „informace“ JUDr. Kšici je tak dalším důkazem velmi nedostatečné serióznosti, odbornosti a


transparentnosti práce stávající Myslivecké rady ČMMJ;


ale tato zpráva JUDr. Kšici ještě není konec celé anabáze okolo upachtěného hledání nového


jednatele stávající Mysliveckou radou ČMMJ.



// Drobná poznámka redakce. Pokud by byl postup této MR ČMMJ skutečně seriózní, jasně by hned


v zadání výběrového řízení popsala způsob výběru nového jednatele a hlavně oblasti, které se budou u


každého kandidáta bodovat; a že se nakonec dle bodů vytvoří jakési pořadí; protože takhle totiž není


vůbec jasné, jaká kritéria se v MR ČMMJ vlastně u každého z kandidátů bodovala.


Když jsme se v redakci M.I.S.u od JUDr. Kšici dozvěděli jména všech přihlášených kandidátů,


ihned jsme u každého maximálně pečlivě prozkoumali z dostupných zdrojů splnění všech kritérií


stanovených MR ČMMJ v zadání výběrového řízení. A zcela nestranně a objektivně jsme zjistili tato





fakta:





u vzdělání – byl na prvním místě jednoznačně ing. Řehák (LF + doktorát z myslivosti);


u myslivecké kvalifikace – byl na prvním místě jednoznačně ing. Řehák;


u myslivecké praxe v řízení myslivosti – byl na prvním místě ing. Řehák (MZe-referent; MZe



ředitel odboru rybářství a myslivosti; člen MR OMS Chomutov;


u publikaččinnosti v myslivosti – byl na prvním místě zcela jednoznačně ing. Řehák (referáty;



knihy, skripta, + další rozsáhlá publikaččinnost);


u vypracovávání mysliveckých koncepcí a strategických materiálů – byl nejlepší jednoznačně ing.



Řehák;


ve schopnost připravovat velké myslivecké akce a řízení kolektivů – dominoval jednoznačně ing.



Řehák (např., ředitel organizačního výboru velkých mysliveckých konferencí „Jelení zvěř 95 –


Žďár nad Sázavou či „Srnčí zvěř 96 Litoměřice“ aj.).


takže pouze cizí jazyky – to bylo jediné kritérium, kde zřejmě byli lepší i jiní kandidáti než ing.



Řehák.


Pak je k zamyšlení – jaká kritéria vlastně hodnotila MR ČMMJ, když ing. Řehák s tím vším skončil


dle názoru MR až na posledním 6 místě.





Takže je jasné, že MR hodnotila a preferovala jiná kritéria, než která specifikovala ve svém




původním zadání. Z rozhovorů se členy MR ČMMJ v časopisu Myslivost (8/2014) jsme dohledali


uváděná pozitiva (možná i skutečně hodnocená kritéria) vítěze mgr. Horálka, která zdůrazňovali


členové MR – tedy - loajalita; hezký projev a vystupování; zkušenost v komunikaci s médii; není


členem žádné politické strany (?!); bude spíše spojovat než rozdělovat; nebude vystupovat za celou


ČMMJ, ale bude poslouchat MR ČMMJ; aj. //.


Potom se na stránkách ČMMJ najednou objevila výzva Myslivecké rady ČMMJ


Výzva Krajským koordinačním radám ČMMJ, z.s.



MR ČMMJ (pozn. redakce - nedatováno)


Vážení pánové předsedové,


Myslivecká rada Českomoravské myslivecké jednoty, z.s. pokračuje v práci k zajiště


úkolů, které jsou před ní nastoleny. Předně došlo v polovině července ustanovenou komisí


od odcházejícího jednatele Ing. Jaroslava Kostečky, Ph.D. k převzetí jeho funkce a jsou


činěny kroky ke jmenování nového jednatele. Bez ohledu na prázdninový čas jsou plněny


další úkoly k zabezpečení plánovaných význačných akcí příštího roku ve vztahu navenek,


např. mezinárodní výstavy NATURA VIVA 2015 apod., nebo i v rámci spolkové samosprávy,


čímž je příprava nových stanov a voleb do všech orgánů ČMMJ.




Dovolujeme si požádat, respektive nabídnout Krajským koordinačním radám, že na základě jejich


pozvání se minimálně dva ze čtveřice Ing. Jiří Chmel, Ing. Miroslav Kraus, JUDr. Jiří Kšica a Radovan


Mančík, případně další členové myslivecké rady a nový jednatel ČMMJ, zúčastní jejich jednání,


přednesou informace za poslední období a odpoví na případné dotazy. Věříme, že tato nabídka bude


v dohledné době všemi využita, a že společným setkáním a vzájemnou komunikací přispějeme


k lepšímu pochopení a následnému řešení jednotlivých spolkových otázek.



Autor: JUDr. Jiří Kšica, člen MR ČMMJ


Redakční zamyšlení


Myslivecká rada ČMMJ zveřejnila další zprávu; tentokrát dokonce výzvu určenou předsedům


jakýchsi Krajských koordinačních rad ČMMJ;


výzva se skládá ze dvou částí, kdy je dokonce každá část napsána jiným typem písma – zřejmě


byla kýmsi dodatečně přidána;


v první části výzvy přináší JUDr. Kšica převratnou informaci o tom, že “Myslivecká rada ČMMJ


pokračuje v práci k zajištění úkolů, které jsou před ní nastoleny“; takže vedení všech OMSů


i členové ČMMJ v honitbách mohou klidně odpočívat na dovolených u moře či okopávat na


chalupě rajčata, protože jejich MR ČMMJ v Praze nespí a zajišťuje plnění nastolených úkolů (!);


aby to bylo i těm nechápavým úplně jasné, považoval JUDr. Kšica za nezbytné zdůraznit, že „bez


ohledu na prázdninový čas“ jsou pracovitou MR ČMMJ plněny náročné a složité úkoly; jako


například:


jsou činěny kroky ke jmenování nového jednatele (i když členská základna měla už několik


dnů informaci od místopředsedy ing. Chmela, že jednatel byl usnesením MR jmenován);


připravuje se výstava „NATURA VIVA 2015“;


připravují se - nové stanovy a volby do všech orgánů ČMMJ;


takže se jedná o samé „horké aktuální úkoly“, které nesnesou ani den odkladu a MR ČMMJ na


nich musí „bez ohledu na prázdninový čas“ tvrdě pracovat;


redakci M.I.S.u fascinují vyjádření o tom, že je „prázdninový čas“(kdy se jako nic moc nedělá);


prázdninový čas snad mají pouze školou povinné děti a mládež; ostatní snad pracují nebo mají





dovolenou;




ve druhé části této výzvy pak JUDr. Kšica nabízí jakýmsi „krajským koordinačním radám“, že by


k nim mohli přijet dva členové MR ČMMJ (případně s novým jednatelem), kteří by jim přinesli


informace „za poslední období“ a případně jim zodpověděli jejich dotazy (a zřejmě je bytostně


přesvědčen, že problémy v posledním období jsou jediné velké problémy, které dlouhodobě





jednotlivé OMSy trápí);




pan JUDr. Kšica závěrem za MR ČMMJ zdůrazňuje: “Věříme, že tato nabídka bude v dohledné





době všemi využita, a že společným setkáním a vzájemnou komunikací přispějeme k lepšímu




pochopení a následnému řešení jednotlivých spolkových otázek“;


takže se bohužel zase jedná jen o bezobsažné obecné fráze a planou rétoriku; pokud toto vyjádření


nečteme např., takto: „doufáme, že vybrané členy MR ČMMJ všechny OMSy na jednotlivé kraje




ihned pozvou; tak budou mít vybraní členové MR ČMMJ (jacísi „lamači odporu“) možnost Vás


přesvědčit (či přímo „ukecat“), že jednatel Horálek (či Orlovský či někdo další) je nejlepší


volbou pro ČMMJ; a že by OMSy určitě neměly iniciovat mimořádné zasedání Sboru zástupců


a odvolávat tuto MR; protože tato MR ČMMJ se tedy obětuje; všechno zlé svede na Palase


s Kostečkou; naslibuje Vám „hory i s horákama“ – a své funkční období statečně doslouží a při


něm se hezky na vrcholu ČMMJ připraví na nové volby!!“



závěrem je třeba podotknout, že je skutečně škoda, že si pan JUDr. Kšica (vedle té tvrdé





prázdninové „rachoty“) neprostudoval stanovy své vlastní organizace; protože pak by se z ust. §




14 dozvěděl, že neexistují jím prezentované „Krajské koordinační rady“, ale dle stanov ČMMJ se


jedná o „Krajský koordinační a poradní orgán“;


navíc je dle ust. § 14 odst. 3) i prostým členům ČMMJ celkem jasná i kompetence těchto


krajských koordinačních a poradních orgánů: Činnost tohoto orgánu se soustřeďuje zejména na



koordinaci akcí myslivecké výchovy myslivecké kynologie a loveckého střelectví v rámci kraje a na jednání s


krajským úřadem, Krajskou veterinární správou, Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti,


občanskými sdruženími působícími na úseku ochrany přírody a krajiny apod.“;


takže je i pro laika z dikce stanov jasné, že porady se členy MR ČMMJ nejsou v kompetenci


těchto krajských orgánů; a že si na tato jednání bude muset MR ČMMJ v rámci kraje přímo a


oficiálně pozvat zástupce všech OMSů (takže se nepůjde přes žádné „krajské zkratky“, ale musí se


jít jednat přímo za všemi OMSy);


pokud by tato MR ČMMJ skutečně upřímně chtěla slyšet a akceptovat názory jednotlivých OMSů,


pak by nepsala, že vybraní členové MR ČMMJ „přinesou informace za poslední období a případně


zodpoví dotazy“, ale napsala by, že si přijedou vyslechnout názory jednotlivých OMSů, kterými se


budou při své další činnosti řídit (!);


ať si v této souvislosti odpoví samy OMSy na to, kolikrát k nim za posledních 10 let přijeli


členové MR ČMMJ či jednatel ČMMJ – a přinesli jim informace za poslední období a odpověděli


na případné dotazy (nemluvě o tom, kolikrát se tato MR ČMMJ či bývalý jednatel ČMMJ zajímali


o názory, stanoviska a konkrétní problémy OMSů.



//Drobná poznámka redakce. Už několik let v redakci M.I.S.u pečlivě sledujeme a analyzujeme zápisy


z jednání MR ČMMJ. A musíme mimo jiné zdůraznit, že se domníváme, že už řadu let existuje u vedení


ČMMJ (MR a jednatel) jakási nechuť (či chronický blok; či strach; či nezájem) úzce spolupracovat se


všemi OMSy, skutečně jim pomáhat, konzultovat s nimi veškeré nastalé problémy či se dokonce starat


a zajímat o názory členů ČMMJ v honitbách; aj. //


Potom přišel den 13.8. 2014 a začala další část tragikomické frašky nazvané „výběr a jmenování


jednatele ČMMJ“


Další postup myslivecké rady ve výběrovém řízení na jednatele ČMMJ, z.s.




13.8.2014



Myslivecká rada Českomoravské myslivecké jednoty, z. s. na svém mimořádném zasedání


dne 12. srpna 2014 měla mimo jiné dokončit pracovně právní úkony ve vztahu k novému


jednateli panu Mgr. Martinu Horálkovi, tj. podpisy pracovní smlouvy, pracovní náplně,


mzdového výměru a ukazatelů prémiové složky mzdy. Během jednání jsme společně s


panem Mgr. Martinem Horálkem řešili i jeho dvě podmínky nástupu do funkce jednatele,


které zaslal počátkem srpna. Na řešení těchto dvou podmínek jsme nenašli úplnou shodu a


pan Mgr. Martin Horálek si ponechal čas na rozmyšlenou. V odpoledních hodinách 12. srpna


2014 zaslal své vyjádření, že na funkci jednatele nenastoupí. Oficiální vyjádření pana Mgr.


Martina Horálka je též zveřejněno na webu ČMMJ a Myslivosti.


Ve večerních hodinách 12. srpna 2014 jsem podle rozhodnutí Myslivecké rady


Českomoravské myslivecké jednoty, z. s. kontaktoval v pořadí 2. nejvhodnějšího kandidáta


na funkci jednatele pana Ing. Josefa Orlovského. Dnešního dne jsme si domluvili schůzku na


konzultaci úkonů nutných pro přijetí funkce jednatele ČMMJ a nástupu do zaměstnaneckého


poměru.


Ing. Jiří Chmel


místopředseda ČMMJ, z.s


Redakční zamyšlení


I z této zprávy MR ČMMJ je jasný dlouhodobě přetrvávající styl jejího jednání; tedy - pokud


možno podat informaci bez toho, že by se uvedly jakékoliv podrobnosti (nakonec - co je členům


ČMMJ či OMsům do toho, co je příčinou odchodu jednatele aj.);


teprve z této zprávy se dozvídáme, že si nový jednatel ČMMJ svým dopisem z počátku srpna


stanovil jakési dvě neznámé podmínky, na jejichž splnění nenalezl s MR ČMMJ shodu a proto





12.8. 2014 oznámil, že do funkce jednatele nenastoupí (!!);




MR ČMMJ se ani naobtěžovala tím, že by se OMSům a svým členům pokusila pravdivě vysvětlit,


co se vlastně skutečně stalo v souvislosti s odstoupením mgr. Horálka; a ihned oslovila druhého


v pořadí kandidátů a dle této MR ČMMJ je zase vše v naprostém pořádku;


ať si stávající MR ČMMJ tvrdí co chce, ale faktem je, že jen průběh tohoto výběrového řízení


jasně dokázal, že tato MR ČMMJ je naprosto neschopná zvládnout tak triviální krok, jakým je


výběr nového jednatele ČMMJ – proto by měla po vzoru svých odstoupivších kolegů z vedení





(Palas a Papež) odstoupit také;




→ členové ČMMJ se mohou jen ptát, jak vlastně bylo celé výběrové řízení připraveno, když se MR


ČMMJ nejdříve usnese na jmenování mgr. Horálka jednatelem, aby potom celé toto usnesení


postupně nenápadně zpochybňovala, zamlžovala – s tím, že vlastně jednatel není jmenován, ale





jen se o tom jedná (!?);




→ členové ČMMJ se tak mohou zase jen ptát, jaké že to byly ty dvě podmínky, jejichž splněním





nový jednatel Horálek podmínil nástup do své funkce jednatele (?);




a hlavně - proč tyto (tak hrozně nepřijatelné) podmínky mgr. Horálka nemohl pan místopředseda


ing. Chmel sdělit ve své zprávě celé členské základně ČMMJ (která si svými členskými příspěvky


činnosti MR ČMMJ /tedy i jeho/ platí);


→ členové ČMMJ se tak mohou dále jen ptát, jak otevřeně a seriózně jednal před MR ČMMJ


kandidát mgr. Horálek, když se ani slovem nezmínil o tom, že si bude před či po svém jmenování





klást jakési další podmínky;




dle našich (zatím neověřených) redakčních informací požadoval mgr. Horálek provedení jakéhosi


účetního auditu; pak ovšem vyvstává otázka, proč tuto zásadní podmínku nesdělil hned při





osobním pohovoru s Mysliveckou radou; nebo si snad tyto podmínky schoval mgr. Horálek jako


svou pojistku - pokud by se nakonec rozhodl z této funkce „se ctí vycouvat“(??);




vždyť přece každý kandidát na jednatele musel (či měl) velice dobře vědět, jaký kritický stav je ve


vedení ČMMJ, jak se tam pracuje s majetkem a do čeho tedy on vstupuje – a pokud to někteří


kandidáti nevěděli, neměli do tohoto výběrového řízení vůbec vstupovat;


navíc je zde jedna zajímavá drobnost – pokud by si pan mgr. Horálek před výběrovým řízením


podrobně prostudoval Stanovy ČMMJ, tak mu muselo být zcela jasné, že jednatel ČMMJ je


prakticky „zcela podřízeným úředníkem-zaměstnancem“ MR ČMMJ a nějaké řešení účetních či


jiných auditů mu vůbec nepřísluší (protože to je věcí nejvyššího orgánu Sboru zástupců ČMMJ a


Myslivecké rady ČMMJ);


na druhé straně je povinností stávající MR ČMMJ, informovat zcela otevřeně o celém dění okolo


jmenování nového jednatele ČMMJ; členská základna ČMMJ (která celou ČMMJ ze svých


příspěvků financuje) má plné právo vědět, jaké podmínky pro své setrvání si kladl jednatel mgr.


Horálek a jaké podmínky mu MR ČMMJ odmítla splnit; protože ostuda z této blamáže padá na


všechny členy ČMMJ (!);


pak je zde ještě jeden problém; pokud mgr. Horálek skutečně zjistil nějaké závažné problémy


v hospodaření či evidenci a správě majetku ČMMJ, kdy mu stávající MR znemožnila kontrolu či


audit a raději jej nechala odejít, pak už to není žádná legrace, ale jde o věc, kterou musí okamžitě


řešit Sbor zástupců ČMMJ; protože dříve nebo později se musí případné problémy s financemi či


majetkem v ČMMJ stejně vyjasnit a pak hned vyřešit;


v této informaci ing. Chmela zaznělo jen tak mimochodem, že MR ČMMJ už neřeší mgr. Horálka,


ale ihned kontaktovala druhého nejvhodnějšího kandidáta v pořadí, kterým je jakýsi ing. Josef


Orlovský; bohužel se MR ČMMJ zase ani neobtěžovala, alespoň rámcově představit své členské


základně toho, koho vybrala do náročné funkce jednatele ČMMJ;


takže jsme v redakci M.I.S.u využili možnosti pátrání po síti a zjistili jsme, že se na internetu


žádný ing. Josef Orlovský nikde v odvětví myslivosti nikdy nevyskytoval; jen jsme zjistili, že


nějaký ing. Josef Orlovský je honebním starostou HS Žerčice-Ujkovice na okrese Mladá Boleslav


(ale není jistě, že on půjde do funkce jednatele ČMMJ);


takže pan ing. Orlovský (kterého v ČMMJ a odvětví myslivosti prakticky nikdo nezná, nic od něj


nečetl, nezná jeho názory aj.) je pro tuto MR ČMMJ druhý nejvhodnější kandidát - který by dle


jejich názoru měl pomoci vyvést celou ČMMJ z její dlouhodobé krize;


takže všem členům ČMMJ zbývá jen těšit se na druhé dějství tohoto tragikomického příběhu o


výběru a jmenování dalšího jednatele ČMMJ; a mohou si typovat, kolik dní tento kandidát MR


ČMMJ vydrží;


je však dosti pravděpodobné, že ani tento kandidát na jednatele nebude akceptovat podmínky


nabídnuté MR ČMMJ; takže možná bude mít tato fraška nejen II. ale i III. a možná i IV. jednání


(pak ovšem MR ČMMJ celé výběrové řízení ihned a definitivně zruší, protože by /dle názoru MR


– „nedej Bože“/ hrozilo nebezpečí, že by mohla přijít řada i na kandidáta Řeháka).



Hned stejný den 13.8.2014 bylo zveřejněno vyjádření jednatele-nejednatele mgr. Horálka


Vyjádření




13.8.2014



Vážení myslivečtí kolegové,


v uplynulých dnech jste se dozvěděli, že jsem byl Mysliveckou radou v rámci výběrového řízení vybrán


na místo jednatele ČMMJ. V rámci přebírání sekretariátu jsem byl obeznámen s některými


skutečnostmi, které mě po zralé úvaze vedly k formulaci dvou podmínek mého nástupu do pracovního


poměru na ČMMJ. Na nich jsem však s Mysliveckou radou dne 12. 8. 2014 nenašel úplnou shodu.


Přestože naše spolupráce nakonec nevyústila do očekávaného cíle, chci poděkovat Myslivecké radě


za seriozní přístup, při kterém jsem byl se všemi problémy obeznámen zcela otevřeně. Omlouvám se


těm, které mé rozhodnutí mohlo zklamat. Myslivecká rada si je vědoma své odpovědnosti za


budoucnost ČMMJ a proto ponechávám na jejich členech, nakolik případně budou chtít mé dnešní


rozhodnutí komentovat. Já tak činit nehodlám, protože prospěch celé organizace je pro mě důležitější


než zveřejnění osobních stanovisek.




Martin Horálek



Redakční zamyšlení


Toto trošinku úhoří a trošinku alibistické vyjádření jednatele mgr. Horálka už jen završuje tuto


trapnou frašku okolo výběru a jmenování nového jednatele ČMMJ, kterou připravila, režírovala a


řídila stávající Myslivecká rada ČMMJ; toto vyjádření jen potvrzuje tu skutečnost, že pan mgr.


Horálek byl letitým a zkušeným mluvčím KDU-ČSL a biskupské konference aj.


z prohlášení mgr. Horálka totiž vyplývá několik velmi zajímavých věcí;


v první řadě jde o to, jak by mohl přebírat sekretariát ČMMJ, kdyby ještě nebyl ve funkci


jednatele ČMMJ (je zřejmé, že buď nemluví pravdu mgr. Horálek nebo JUDr. Kšica; protože mgr.


Horálek zde jasně uvádí, že byl vybrán na funkci jednatele a již přebíral sekretariát – je těžko


představitelné, že MR ČMMJ předává sekretariát ČMMJ cizímu člověku z ulice, který není





jmenován do funkce a nemá podepsanou pracovní smlouvu;




fascinující je filosofie a „morální zábrany“ vybraného jednatele ČMMJ mgr. Horálka;


ten zřejmě při přebírání sekretariátu zjistil nějaké velmi závažné problémy (dle neověřených


informací se jednalo o účetní, majetkové či další závažné nesrovnalosti) a prý požadoval


vypracování účetního auditu;


faktem je, že mgr, Horálek žádal o řešení zjištěných problémů právě MR ČMMJ (která vše


způsobila), a která zcela logicky žádosti a snahy nového jednatele o jejich řešení rasantně





odmítla;




a mgr. Horálek vzal toto odmítnutí Myslivecké rady jako důvod pro svůj odchod z funkce


jednatele ČMMJ;


mgr. Horálek v tomto svém vyjádření na stránkách ČMMJ dokonce zdůraznil, že nebude tyto


své důvody k odchodu zveřejňovat: “protože prospěch celé organizace je pro mě důležitější



než zveřejnění osobních stanovisek“;


takže pan jednatel mgr. Horálek je (jako vystudovaný teolog) přesvědčen, že krýt jím zjiště


zásadní finančně-majetkové problémy ČMMJ (nelze vyloučit ani případnou trestnou činnost) či je


přímo pomáhat zametat pod koberec slouží „ku prospěchu celé organizace“;


zřejmě pana mgr. Horálka v jeho bezbřehé loajálnosti ke stávající MR ČMMJ vůbec nenapadlo, že


by třeba OMSy či celá členská základna měly zájem na konečném vyřešení jím zjištěných


finančně-majetkových problémů způsobených stávající MR ČMMJ;


pokud se pan mgr. Horálek hlásil do výběrového řízení na jednatele ČMMJ, tak musel moc dobře


vědět o všech dlouhodobých chronických problémech (tedy i velkých problémech finančněmajetkových)


v ČMMJ; pak ho podobné problémy nemohly takto překvapit, aby se „dal na





bleskový ústup“;




pan mgr. Horálek musel také vědět, že MR ČMMJ není nejvyšším orgánem ČMMJ – že je tímto


orgánem Sbor zástupců ČMMJ; pokud tedy chtěl mgr. Horálek skutečně řešit zjištěné problémy,


pak se měl už jako jednatel ČMMJ obrátit přímo na nejvyšší orgán ČMMJ s žádostí o zásah a


nápravu; a pokud by ani u Sboru zástupců ČMMJ neuspěl, tak teprve potom měl na svou funkci





rezignovat;




takto to vypadá, že se obrátil na MR ČMMJ (která je vlastně za krizi v ČMMJ přímo zodpovědná)


a vyžadoval, aby tento orgán řešil své vlastní dlouhodobé problémy;


pak je zcela logické, jak vše muselo zákonitě dopadnout – tedy, že tato MR ČMMJ s klidem


pustila tohoto vzpouzejícího jednatele „k vodě“ a oslovila druhého kandidáta v jejich speciálním


pořadí (tedy ing. Josefa Orlovského) – zřejmě s nadějí, že jim tento zcela neznámý kandidát


nebude „do ničeho šťourat.“



//Drobná poznámka redakce. Je zcela fascinující, když vlivný člen MR ČMMJ v médiích klidně uvede a


přizná, že bývalý jednatel ČMMJ měl od tohoto vedení-MR odsouhlaseny „desátky“ z každé státní


dotace pro ČMMJ! Jakpak asi tato podivná „vydání“ MR ČMMJ zaúčtovala? To tedy musely


v posledních letech panovat ve vedení ČMMJ prapodivné poměry! Copak jen tato finanč


„drobnost“, darovaná touto MR bývalému jednateli ČMMJ není dalším vážným důvodem


k okamžitému odstoupení celé této MR ČMMJ??//


Takže, to bylo jen několik redakčních poznámek a zamyšlení nad aktuálním vývojem v ČMMJ


okolo výběru a jmenování jednatele ČMMJ.


Redakce M.I.S.u musí i na základě stovek obdržených e-mailů od myslivců-členů ČMMJ


konstatovat, že je stále přesvědčena, že stávající Myslivecká rada ČMMJ je plně zodpovědná za


současnou krizi v této organizaci – kdy nebýt práce, obětavosti a financí poslušně putujících z


okresních mysliveckých spolků, tak už je s touto kdysi mocnou organizací úplný konec.


V redakci M.I.S.u jsme velice podrobně prostudovali a analyzovali obsáhlá vyjádření některých


členů Myslivecké rady ČMMJ (Chmel, Kšica, Mančík, Kraus) uveřejněná v posledním čísle časopisu


Myslivost (8/2014). Některými těmito vyjádřeními se jako červená nit vine démonizace bývalého


předsedy ČMMJ ing. Palase a „jeho“ jednatele ing. Kostečky, kteří si dle uvedených vyjádření členů


MR ČMMJ dělali ve vedení celé roky prakticky vše, co je napadlo.


A dle jejich vyjádření pak nebohá stávající Myslivecká rada musela dodatečně schvalovat vše, co ti


„zlí a nezodpovědní“ (předseda s jednatelem) sami o své vůli rozhodli, schválili, proplatili či udělali.


A po dobrovolném odstoupení „těch zlých“ všichni výše uvedení členové MR ČMMJ najednou


jednotně jásají, jak to s novým jednatelem konečně začne všechno v ČMMJ krásně fungovat.


Z většiny rozsáhlých vyjádření členů MR ČMMJ pak jasně vyplývá jejich úporná snaha hlavně


přesvědčit členy ČMMJ o své nevinnosti a křťálově čistých úmyslech – přičemž chtějí dosáhnout


hlavně toho, aby mohli v klidu „dosloužit své současné funkční období“ (kdy by se zapomnělo na


jejich mizernou činnost a výkonnost i na jen jejich skandál s fungováním minulého vedení /Palas-


Kostečka/ - a oni tak mohli zase kandidovat do MR ČMMJ na další období).


I články a aktivity naší redakce M.I.S.u byly projednávány členy této MR ČMMJ na jejich


zasedáních; a právě tito členové této MR ČMMJ řešili jak právně či jinak „zatnout tipec“ naší redakci


M.I.S.u za to, jak nehezky píše o panu předsedovi ČMMJ ing. Palasovi a panu jednateli ČMMJ panu


ing. Kostečkovi (to když jsme si dovolili napsat, že tito lidé dlouhodobě škodí ČMMJ i myslivosti



v ČR; nebo když jsme si dovolili napsat, že ing. Kostečka bez projednání v MR ČMMJ schválil za


celou ČMMJ kontroverzní a pro myslivost škodlivou „Chartu o lovu a biodiverzitě“). Proto je pro naši


redakci velmi znepokojivé, jak najednou většina členů této MR ČMMJ o 180º otočila – a z letitých


skalních uctívačů, podporovatelů a obdivovatelů pánů Palase a Kostečky – se stali jejich úhlavní


kritici a nepřátelé.


Jen podotýkáme, že redakce M.I.S.u (a členové APM ČR) byli v ČR jediní, kdo se v minulých


letech nebál otevřeně kritizovat tehdy nedotknutelné – ing. Palase a ing. Kostečku (pracovníky MZe


nevyjímaje), jako lidi, kteří svými kroky, jednáním a nečinností dlouhodobě škodí jak myslivosti, tak


ČMMJ, A naše redakce M.I.S.u to dělala v dobách, kdy většina členů této MR ČMMJ (i dalších


současných nekompromisních kritiků) před těmito svými představiteli setrvávala v uctivém předklonu


a poslušně skákala, jak jejich předseda Palas a jednatel Kostečka pískali. Takže obecně vzato - naše


redakce nemá zapotřebí se dnes ing. Palase a ing. Kostečky zastávat.


Ale zastane se jich - z důvodu objektivního hodnocení celkové situace, protože musíme zdůraznit,


že plnou odpovědnost za velkou většinu problémů a negativ v posledních letech nenesou pouze ing.


Palas a ing. Kostečka, ale hlavní odpovědnost mají především členové této Myslivecké rady.


A i když jsou v MR ČMMJ bezesporu i slušní lidé, tak prostě ani oni už nemají nejmenší právo


setrvávat ve svých funkcích v MR ČMMJ - a dnes si hrát na chytré, nevinné a obětavé funkcionáře,


kteří po odchodu těch „dvou zlých démonů“ povedou radostně ČMMJ vstříc lepším zítřkům.


Fakta - stávající Myslivecká rada ČMMJ:


je plně zodpovědná za současnou hlubokou krizi celé ČMMJ;


je plně zodpovědná za to, že nechala bývalého předsedu a jednatele, aby si dělali, co je napadne;


je plně zodpovědná za plat i další příjmy bývalého jednatele;


je plně zodpovědná za to, že bývalý jednatel dostával „desátky“ z každé státní dotace pro ČMMJ;


je plně zodpovědná za všechny další finančči majetkové problémy a nepořádky ČMMJ;


je plně zodpovědná za to, že v posledních letech odešlo z ČMMJ 50% členské základny (a zbytek




je zklamaný, otrávený a také uvažuje o odchodu);



je plně odpovědná za to, v jakém stavu je řada základních organizačních jednotek (tedy OMSů);


je plně zodpovědná za nekomunikaci vedení ČMMJ s OMSy i členskou základnou;


je plně zodpovědná za současnou ostudnou frašku kolem „výběru a jmenování nového jednatele


ČMMJ“;


aj. aj.


Proto je chyba především OMSů (které neiniciují mimořádné zasedání SZ ČMMJ) i celé ČMMJ, že


nechávají stávající Mysliveckou radu i nadále řídit tuto organizaci; kdy je navíc i z posledních


veřejných vyjádření členů MR zcela jasné, že vůbec neví, co by měli se současnou krizí ČMMJ i


myslivosti v ČR dělat.


Pak není divu, že si někteří členové této MR ČMMJ dovolí zdůrazňovat, že zatímco si my ostatní


členové ČMMJ užíváme prázdnin, tak oni „bez ohledu na prázdninový čas“ pracují do úmoru – např.,


připravují mezinárodní výstavu NATURA VIVA 2015; připravují volby do všech orgánů a pracují na


nových stanovách; a realizují další tradiční akce, o kterých všichni četli už v minulých zápisech


z jednání MR ČMMJ.


Takže je zcela jasné (a odchod jednatele mgr. Horálka to jen potvrdil), že tato MR ČMMJ:


zase nebude řešit nahromaděné problémy v ČMMJ i v celém odvětví myslivosti;


zase se neudělá pořádek ve financích a majetku ČMMJ;


zase se nebude nic měnit ani modernizovat;


zase se nebudou po státu požadovat dotace přímo na myslivost (na OMSy a do honiteb);


a zase se budou shánět jen finance na výstavy a veletrhy pro pražské ústředí ČMMJ;


prostě s touto MR ČMMJ vše v ČMMJ poběží „hezky hladce a bez problémů“ jako v minulých letech!


Redakce M.I.S.u je (i na základě e-mailových stanovisek a názorů stovek myslivců- včetně řady


členů ČMMJ) stále přesvědčena, že řešení tohoto tristního stavu v ČMMJ je zcela snadné.


Nejprve se celá ČMMJ musí (na základě široké diskuse členů a OMSů) co nejrychleji rozhodnout,




jakou cestu dalšího vývoje své organizace si vybere.



Buď bude v ČMMJ pokračovat stávající rovnou, pohodlnou a na první pohled „klidnou a


spokojenou“ cestou, po níž vše běží stejně jako před desítkami let; a to, i když se na této cestě


myslivost pomalu transformuje na pouhé lovectví; kdy postupně odchází myslivecká členská


základna a postupně zaniká ČMMJ (jako renomovaná myslivecké organizace) - a postupně se z ní




stává jen „lovecká“ organizace.



Nebo se ČMMJ dnes rozhodne jít novou cestou náročné a složité reformy nejen u své organizace,


ale i u celé myslivosti v ČR; tím se dá tradiční myslivosti nový myslivecko-ochranářský náboj –


tím dostane i nový náboj a náplň celá ČMMJ; myslivci i lovci uvidí, že být v této organizaci má


smysl a má to pro ně i řadu výhod. Nová ČMMJ (s novým obsahem myslivosti) pak prosadí na


státu, aby se daleko více podílel (i finančně) na realizaci celého spektra myslivecko-ochranářských


činností v honitbách (protože zvěř je přece přírodní bohatství). Zaznívají hlasy, že současná


ČMMJ je už nereformovatelná; my jsme ale přesvědčeni, že každou podobnou zájmovou


organizaci lze při dobrém vedení reformovat.


Pokud se většina v ČMMJ rozhodne jít cestou nutných změn a modernizací, musí všichni členové i


všechny orgány tuto cestu ze všech sil prosazovat a podporovat. Pokud budou v orgánech OMSů či


v MR ČMMJ sedět lidé, kteří nechtějí změny a chtějí za každou cenu zachovat stávající stav, pak se


ničeho nedosáhne. Do všech orgánů ČMMJ musí přijít lidé, kteří jsou přesvědčeni o nutnosti změn


v ČMMJ i myslivosti, kteří chtějí nezbytné změny; a hlavně - kteří je budou ze všech sil aktivně




podporovat.



Hlavním problémem však je to, že prakticky nikdo v celé ČMMJ dnes nemá ucelenou představu o


tom, jak by vlastně měla vypadat ta reforma ČMMJ a jak ta nová konkrétní „Koncepce dlouhodobého


rozvoje ČMMJ“. Tedy alespoň to nikdo z vedení ČMMJ jasně a uceleně nepsal (protože plamenné řeči


na zasedáních, radách, sněmech či konferencích jsou na nic)!


Proto všichni (OMSy i členská základna) očekávali, že nějaké nové, progresivní a zcela konkrétní


myšlenky, návrhy i impulzy přinese nový jednatel ČMMJ. Což se bohužel nestalo; ostatně je to docela


logické, protože mluvčí KDU-ČSL či biskupské konference může být dobrým mluvčím ČMMJ, ale


s jeho mysliveckými zkušenostmi, vzděláním a praxí ani při sebevětší snaze nemůže vypracovat či


dokonce iniciovat odbornou reformu ČMMJ.


A jaké je tedy řešení celé současné mizérie?


Jednotlivé OMSy se mohou v souladu se stanovami domluvit na svolání mimořádného Sboru


zástupců ČMMJ, který odvolá stávající zprofanovanou a nefunkční MR ČMMJ. Na volebním sjezdu


bude zvolena nová Myslivecká rada ČMMJ, která rozumně a hlavně odpovědně vybere nového


jednatele ČMMJ; a okamžitě se začne především na OMSech vést široká diskuse s členskou základnou


o dalším směřování celé ČMMJ i naší myslivosti. A tím se konečně začne pracovat na reformě


stávající ČMMJ na moderní, plně funkční a členy uznávanou i ctěnou mysliveckou organizaci.


Pokud ale bude ČMMJ čekat až do roku 2015 na nějaké změny orgánů - je to kriticky chybný krok,


který přímo ohrožuje samu existenci této organizace. Pokud bude dále fungovat tato Myslivecká rada


ČMMJ, tak se bude krize ČMMJ každý měsíc víc a víc prohlubovat. A hlavně – každý měsíc bude


z ČMMJ odcházet víc a víc zklamaných a naštvaných členů. A s pracovitými a odborně zdatnými


členy ČMMJ neodejdou jen jejich práce a erudovanost, ale hlavně jejich finance (členské příspěvky) -


a bez nich definitivně skončí kdysi mocná a vlivná Českomoravská myslivecká jednota.


Ještě závěrem.


Naši čtenáři vznášejí často dotaz, proč se redakce M.I.S.u tak intenzivně a podrobně zabývá celou


kritickou situací v ČMMJ, a proč se klidně i se zadostiučiněním nedívá, kam to ČMMJ dopracovala.


My na to odpovídáme, že je to v první řadě proto, že ji do této hluboké krize nedovedli „prostí“


členové ČMMJ, ale především jejich nedosti schopné vedení – zejména MR ČMMJ.


A za druhé zdůrazňujeme, že myslivost v ČR nemůže dlouhodobě existovat bez moderní, velké,


odborně zdatné, progresivní a efektivně fungující myslivecké organizace:


kterou -jako jeden muž- podporuje jejich 200.000 (a proč ne?) aktivních a odborně fundovaných


členů;


kterou stát i jeho orgány uznávají a ctí; a vždy plně dají na její názory, rady a doporučení!


Protože jak stát a společnost ztratí v odvětví myslivosti velkého a silného partnera – i důrazného


oponenta či nesmlouvavého bojovníka za zájmy myslivosti, myslivců a ČMMJ (kterého stát i celá


společnost uznává a respektuje) – pak bude postupně konec i s celým odvětvím myslivosti.


Proto v redakci nesedíme a se zadostiučiněním se nedíváme na postupný a potupný konec ČMMJ!



2. Několik informací o situaci v mysliveckých sdělovacích prostředcích


Úspěch posledního M.I.S.u


Musíme uvést několik informací o posledním M.I.S.u., který měl takový ohlas, jaký neměl ještě


žádný z předchozích M.I.S.ů v posledních letech.


Jen po tomto M.I.S.u se nám do redakce přihlásilo skoro tisíc nových zájemců o zasílání tohoto


našeho zpravodaje. Takže po několika průzkumech šíření M.I.S.u v celé ČR (ale i na Slovensku a


Polsku) můžeme potvrdit, že každé číslo tohoto zpravodaje přichází na více než 50-60.000 emailových


adres. Pochopitelně, že tolik M.I.S.ů pokaždé nerozesíláme, ale provedli jsme průzkum




mezi našimi oficiálními respondenty, na kolik adres oni M.I.S. dále rozesílají – a došli jsme



k uvedenému údaji. Hlavním faktem však pro naši redakci je, že naše články, informace, odborné


názory, analýzy, hodnocení či návrhy jsou už dnes dobře známy po celé ČR. Což je pro nás ta hlavní a


více než potěšující informace.


Myslíme si, že o něčem svědčí i to, že se dnes mezi myslivci a lovci v ČR mluví o odborném a


aktuálním obsahu našich M.I.S.ů daleko více než o obsahu ostatních mysliveckých časopisů.


Nechceme hodnotit proč tomu tak je, ale neskromně se domníváme, že:


jsme na naše myslivecké poměry daleko akčnější;


jsme odvážnější;


jsme maximálně aktuální;


na jedné straně se nebojíme kritizovat myslivecké autority na vrcholu moci, ale na druhé straně do




nich nekopeme, když už leží na zemi;



máme nejlepší odborné analýzy dění v celém odvětví myslivosti;


máme přehled o veškerém dění, které se týká odvětví myslivosti;


publikujeme otevřené názory k aktuální situaci;


dovedeme vyhmátnout podstatné problémy myslivosti od problémů nepodstatných;


nevydáváme články, v nichž nejde o informace pro záchranu či reformu myslivosti.




Objektivita a serióznost dalších médií



Trochu nás v redakci zamrzelo, když šéfredaktor SVĚTA MYSLIVOSTI (dále jen SM) ing. Vaca


v článku o novém jednateli ČMMJ mgr. Horálkovi mimo jiné napsal:




„Lze předpokládat, že ta (komunikace uvnitř ČMMJ) by se díky zkušenostem nového jednatele


mohla zlepšit. Mgr. Horálek je vybaven výbornými rétorickými schopnostmi, disponuje vzděláním


v oblasti komunikace a má v tomto ohledu bohatou praxi. Paradoxně ta, resp., oblast, v níž dosud


převážně působil, mu může uškodit. V zemi, kde většina národa smýšlí ateisticky, nebude mít


jednatel kvůli svému spojení s „náboženskými aktivitami“ lehké. Zvlášť, když na to někdo „vhodně


upozorní“ jako to předvedla hlásná trouba jednoho z kandidátů na místo jednatele.



Co vlastně vyplývá z tohoto myšlenkového pochodu pana šéfredaktora. V úvodu svého článku pan.


ing. Vaca velice podrobně a pečlivě vypočítává vzdělání i všechny pracovní i odborné aktivity mgr.


Horálka – což je u vzdělání katolická teologická fakulta v Olomouci (a pak doktorandské studium na


husitské teologické fakultě UK) a u celoživotní pracovní činnosti to je v drtivé většině případů činnost


mluvčího v rámci KDU-ČSL a České biskupské konference.


V této pasáži svého článku pan šéfredaktor dedukuje, že celoživotní činností mgr. Horálka jako


mluvčího u KDU-ČSL a u České biskupské konference by se mohla zlepšit komunikace i uvnitř


ČMMJ. Dokonce pan šéfredaktor vyzdvihuje to, že: „Mgr. Horálek je vybaven výbornými




rétorickými schopnostmi, disponuje vzděláním v oblasti komunikace a má v tomto ohledu bohatou



praxi“. Což panu mgr. Horálkovi samozřejmě nikdo nebral a nebere, ale panu šéfredaktorovi zřejmě


trochu uniklo, že neprobíhalo výběrové řízení na „mluvčího“ ČMMJ, ale na „jednatele“ ČMMJ – což


je skutečně dosti velký odborný rozdíl.


Objektivitu článku pana šéfredaktora SM lze jasně dokumentovat na tom, že prakticky neřeší jednu


velmi podstatnou „drobnost“ – a to, že mgr. Horálek vůbec nesplnil podmínky zadání tohoto


výběrového řízení – tedy, že nemá požadované vzdělání ani žádoucí mysliveckou kvalifikaci a


zkušenosti. A že se vlastně stalo, že MR ČMMJ místo plně vzdělaného, kvalifikovaného a zkušeného


odborníka na myslivost – přijala vystudovaného teologa, který má vynikající rétorické schopnosti, a


který celý život pracoval jako mluvčí pro KDU-ČSL a Českou biskupskou konferenci. To panu




šéfredaktorovi tato „drobnost“ opravdu unikla?


Vyvolávání protináboženských nálad ing. Vacou?



Ve druhé části výše citované pasáže z článku pana šéfredaktora SM se pak pan ing. Vaca pouští na


půdu hodnocení „celoplošného ateizmu občanů ČR“. A dospívá k názoru, „že to pan mgr. Horálek


nebude mít ve funkci jednatele lehké, kvůli jeho „náboženským aktivitám“ - jak to odborně


nazývá ing. Vaca. A celou tuto svou opravdu unikátní dedukci pan ing. Vaca ještě „opepří“ tvrzením:




„Zvlášť, když na to někdo „vhodně upozorní“ jako to předvedla hlásná trouba jednoho z kandidátů




na místo jednatele“.





V této části článku pana šéfredaktora můžeme registrovat pokles k velmi primitivní zkratce – tedy,


že to pan jednatel nebude mít v ČMMJ lehké, kvůli svým náboženským aktivitám! Takže se těmito


názory pana šéfredaktora SM dostáváme do hlubokého socialismu, kde to někteří občané ČR také


„neměli lehké“ kvůli svým náboženským aktivitám.


Navíc má pan šéfredaktor ing. Vaca trochu chaos v odborných pojmech. V první řadě si vůbec


neuvědomuje, co vlastně jsou ty jeho „náboženské aktivity.“




Pokud tedy vyjdeme z rámcové definice náboženství:



//„Náboženství, religie je moderní souhrnný pojem pro velmi rozmanité soustavy jednání, symbolů a představ,


jimiž různá společenství vyjadřují reálný, životní, osobní vztah k transcendentní zkušenosti či transcendentním


představám.


Každé náboženství má společné rituály nebo bohoslužby, určité představy o světě a místě člověka v něm a


většina náboženství vyžaduje i určitou morálku. Většina náboženství se chápe jako vztah k osobnímu Bohu


nebo božstvům, na nichž člověk závisí a k nimž se obrací s díkem a s prosbou o ochranu. Výkon


bohoslužebných obřadů je často vázán na určitá posvátná místa (obětiště, chrámy) a časy (svátky), svěřen


zvláště vybraným nebo pověřeným osobám, kněžím, a některá náboženství se společensky organizují jako


církve. V židovsko-křesťanském prostředí se náboženství často ztotožňuje s (náboženskou) vírou, tj. s


očekáváním a nadějí do budoucnosti.


Srovnávacím studiem náboženství se zabývá religionistika, přesnější vypracování určitého náboženského


učení zevnitř je úkolem teologie.//



můžeme konstatovat, že za „náboženské aktivity“ člověka můžeme považovat osobní aktivity věřícího


člověka související s jeho vírou a praktickou aplikací víry v rámci daného náboženství. Náboženské


aktivity člověka pak můžeme (z pohledu laického) rozdělit na aktivity realizované spolu se zástupcem


dané církve (modlitby, mše, svaté přijímání, svatý křest, zpověď aj.) a aktivity realizované v soukromí


daným věřícím člověkem (modlitby; respektování stanovených zásad /např., desatero/; respektování


církevních svátků aj.).


Pan šéfredaktor ing. Vaca by si měl hlavně uvědomit to, že když je někdo zaměstnán jako mluvčí


politické strany, rozhodně se nejedná o „náboženskou aktivitu“! Ani když je někdo zaměstnán jako


mluvčí „České biskupské konference“, tak ani to není „náboženská aktivita“!


Stovky a možná i několik tisíc myslivců-členů ČMMJ jsou praktikující křesťané a nikdo dnes


nemůže tvrdit, že to v myslivosti a ČMMJ nemají lehké pro své „náboženské aktivity“ (třeba, že by je


někdo v myslivosti či ČMMJ odsuzoval či pronásledoval za účast na mši svaté či svatém přijímání;


nebo za to, že nechají pokřtít děti, nebo že chodí ke zpovědi aj.)!!


To snad ani pan šéfredaktor ing. Vaca nemůže myslet vážně!! Zřejmě vůbec nepochopil jednu


zásadní věc, a to, že nikdo (tedy ani redakce M.I.S.u) neútočil na mgr. Horálka pro jeho „náboženské




aktivity“. Toto tvrdit je naprosto primitivní ubohost.



Redakce M.I.S.u se velmi důrazně vymezila proti tomu, že při výběru mgr. Horálka nebyly


dodrženy podmínky, které zadala MR ČMMJ – a to zejména v oblasti vzdělání, kvalifikace a odborné


praxe v myslivosti. Pokud by měl nový jednatel ČMMJ vysokou školu módy a designu a celý život by


dělal módního návrháře, tak by redakce M.I.S.u reagovala stejně a důrazně by kritizovala jeho


vzdělání i kvalifikaci. A vůbec by to neznamenalo, že redakce M.I.S.u nemá ráda módu, módní


návrháře či dokonce modelky.


Reakce redakce M.I.S.u neměla v případě mgr. Horálka naprosto nic společného s jeho


„náboženskými aktivitami“; a je zcela primitivní dávat jakési rovnítko mezi naše redakční odmítnutí


mgr. Horálka (kvůli jeho nedostatečnému mysliveckému vzdělání, kvalifikaci i praxi) a ateismem


našeho národa! Dřív než bude pan šéfredaktor SM psát příště podobné hloupé názory rozdmýchávající


proticírkevní nálady, tak by si měl na stránkách www.profimysl.cz/mis kde je archiv našeho M.I.S.u




vyhledat naší velice obsáhlou fotoreportáž ze Svatohubertské mše svaté v Chrámu sv. Víta v Praze



(kterou organizovali kolegové z Řádu sv. Huberta); a vyhledat tam v našich textech a fotografiích


nějaké konkrétní problémy s „náboženskými aktivitami“! Zástupci naší redakce se kupříkladu


každoročně účastní Svatohubertských slavností pořádaných Řádem sv. Huberta (včetně


Svatohubertské mše); ale pana šéfredaktora ing. Vacu jsme na nich neviděli.


Takže shrnuto a podtrženo – pan ing. Vaca si opět vymýšlí, když tvrdí, že naše redakce “vhodně


upozornila“ na to, že kvůli svým „náboženským aktivitám“ to nebude mít mgr. Horálek v ČMMJ




lehké; protože na stránkách M.I.S.u nebylo nikdy nic podobného uvedeno.



Kdo je vlastně tou „hlásnou troubou“


Ještě několik slov k tomu, jak ing. Vaca označil naši redakci (i když nepřímo) - v souvislosti


s výběrovým řízením na jednatele ČMMJ – za čísi „hlásnou troubou“. Což je samozřejmě nesmysl,


protože jsme vždy byli a jsme i dnes nezávislý, objektivně píšící, svobodný myslivecký internetový


zpravodaj, který nemá žádné majitele – a může tedy svobodně psát a nebýt žádnou „hlásnou troubou“


vybraných jedinců či institucí.


Při výběrovém řízení na jednatele ČMMJ jsme nemohli být ničí „hlásnou troubou“, protože jsme


požádali vedení ČMMJ (MR ČMMJ) o kontakty na všechny kandidáty, abychom jim mohli dát na


stránkách M.I.S.u neomezený prostor k jejich osobní a názorové prezentaci. Tak, aby si každý čtenář


mohl udělat sám obrázek o kvalitě každého kandidáta. Vedení ČMMJ tuto naši žádost však striktně


odmítlo. Proto jsme oslovili toho z kandidátů, o kom jsme věděli (což byl pouze ing. Řehák) a on nám


ochotně poskytl veškeré materiály o sobě i rozhovor.




Garantujeme, že pokud by se ozvali i další kandidáti, dostalo by se jim stejného prostoru i



pozornosti. Není naší vinou, že nám poskytl veškeré materiály jen jeden kandidátů a ostatní kandidáti


neměli možnost k prezentaci, protože za ně rozhodla MR ČMMJ. Proto naše redakce M.I.S.u znovu


požádala sekretariát ČMMJ, zda by sám nepřeposlal naši nabídku na prezentaci každému kandidátovi


(když už nám nechce dát kontakt) a každý kandidát ať se sám rozhodne zda, jí využije či nikoliv. A


dosud nám nepřišla žádná odpověď. Takže není nejmenších pochyb o tom, že redakce M.I.S.u udělala


vše proto, aby mohla oslovit všechny kandidáty - a dala jim tak možnost k veřejné prezentaci – a


nikdo rozumný nemůže označovat naši redakci za hlásnou troubu jednoho kandidáta.


Jen nás poněkud zarazil ten výraz použitý panem šéfredaktorem ing. Vacou, který nás označil za


„hlásnou troubu.“ To je totiž slovník bývalého šéfredaktora „Rudého práva“ soudruha Hořejšího; který


nazýval Václava Havla a členy „Charty 77“ „hlásnou troubou“ amerického imperialismu a světového


kapitalismu. Stejně tak je primitivní demagogií tvrdit v roce 2014, že to mgr. Horálek nebude mít


v ČMMJ lehké, pro jeho „náboženské aktivity“!! A na této intelektuální úrovni nehodláme s panem


šéfredaktorem SM vůbec polemizovat.



Závěrem jen podotýkáme, že to nebyla redakce M.I.S.u, která před volbami v ČMMJ


publikovala několikastránkové servilní „rozhovory“ s jednatelem ČMMJ ing. Kostečkou; a tím


nepochybně výrazně pomáhala upevňovat moc a postavení tohoto zaměstnance ČMMJ.


Objektivita a odbornost na stránkách SM



Ještě musíme upozornit na jednu zajímavou věc, kterou jsme při detailním rozboru článků ve SM


zjistili. V posledních cca 2 letech pan šéfredaktor ing. Vaca publikuje na stránkách SM články různých


autorů, kteří moudře přednášejí „své“ názory na kritický stav myslivosti v ČR a státnicky navrhují


„svá“ výborná řešení. Jediný problém je v tom, že názory a návrhy těchto autorů (či spíše opisovačů)


rozhodně nejsou jejich původními názory a návrhy; protože tyto názory a návrhy už byly před roky




kýmsi a kdesi publikovány.



Jde především o to, že Asociace profesionálních myslivců ČR (resp., prezident ing. Řehák) už od


roku 1996 publikovala a dodnes publikuje stovky článků, polemik, návrhů, analýz a hodnocení


zaměřených na hlubokou krizi v myslivosti v ČR a na návrhy k řešení této krize. Řada z těchto


materiálů byla s úspěchem publikována i na desítkách (možná už na několika stovkách) stránek našeho


M.I.S.u. Takže máme velký přehled o všech těchto materiálech tzv., „reformního křídla“ v naší


myslivosti, které je reprezentováno hlavně APM ČR v čele s ing. Řehákem.


Elementární slušnost i zákony v kultivovaných státech velí, aby autor – pokud cituje či jinak


využívá čísi už publikované myšlenky a názory- uvedl zdroj svých myšlenek a názorů (což zřejmě u


autorů publikujících ve SM neplatí).


Vzhledem k tomu, že toto reformní křídlo naší myslivosti v čele s APM ČR už od roku 1996 tvrdě


bojuje za moderní reformu krizí zmítaného odvětví myslivosti v ČR (jak proti vedení ČMMJ, tak i


proti vedení myslivosti na MZe) – tak šéfredaktor ing. Vaca (který rozhodně není hloupý) už roky


velice dobře zná tuto situaci naší myslivosti i ČMMJ. Ing. Vaca dobře zná i většinu materiálů


publikovaných reformním křídlem – tedy především APM ČR (a ing. Řehákem); ing. Vaca velice


dobře ví, že APM ČR (a ing. Řehák) tyto své kritické názory vytvářela a prezentovala už v dobách,


kdy se tito dnešní moudří autoři neodvažovali tuto kritiku vedení ČMMJ či MZe ani vyslovit, natož ji


veřejně v tisku prezentovat.


A pokud slušný šéfredaktor ví, že nějaký autor vydává v jeho časopisu za své cizí názory, myšlenky


či návrhy (již publikované), pak by měl tento článek opatřit redakční poznámkou, že prezentované


myšlenky, názory a návrhy nejsou původní, protože už je někdo dávno před tím publikoval. Ale to


šéfredaktor SM nikdy neudělal; a je tedy za toto vykrádání myšlenek a plagiátorství spoluzodpovědný.


Takže se po roce 1995 proti starým konzervativcům (vedení ČMMJ, vedení MZe aj.; se zásadou, že


vše v myslivosti musí zůstat beze změn) vyprofilovalo křídlo reformátorů myslivosti a ČMMJ (ing.


Řehák, APM ČR, Myslivecká unie ČR; se zásadou modernizovat myslivost i ČMMJ). A křídlo


reformistů bylo a je celé roky v mysliveckých médiích bojkotováno; a jeho představitelé jsou vedením


ČMMJ a MZe při každé příležitosti neuvěřitelně dehonestováni. Je celkem logické, že časopis


Myslivost (který vlastní ČMMJ) nedá prostor ve své časopisu žádným reformním názorům a návrhům,


které navíc vedení ČMMJ neustále kritizují (a šéfredaktor dostane bojkot všeho reformního příkazem,




který musí respektovat).


Máme ovšem zprávy, že majitel SM svému šéfredaktorovi žádný bojkot reformního hnutí a lidí



okolo něj nenakázal; takže to byla čistě iniciativa pana šéfredaktora. Prokazatelným faktem však je, že


podle uveřejňovaných článků pro SM v ČR žádné reformní snahy v myslivosti neexistují; a pokud se


něco kritického a rádoby reformního zveřejní, jedná se články vytvořené z kradených (opsaných;




inspirovaných aj.) myšlenkách, názorech a návrzích už dávno publikovaných jinými subjekty



(především APM ČR, Myslivecké unie ČR a našeho M.I.S.u).



// Poznámka. Na toto téma jsme dostali v redakci několik dotazů. Proč je tak důležité uvádět pořád


původní autory reformních myšlenek a dlouholeté bojovníky za obrodu naší myslivosti. Na tyto


připomínky-námitky uvádíme jeden příklad z oblasti boje proti fašismu. Ti původní bojovníci se ihned


po začátku války zapojili do tvrdého boje na život a na smrt proti fašistickému Německu – ať jako


piloti v R.A.F., jako odbojáři v protektorátu nebo partyzáni v lesích. A celé roky se rvali, bojovali a


každodenně nasazovali zdraví a životy. Když pak přišel květen 1945 a wehrmacht stál skoro s rukama


nad hlavou (a hlavně už nehrozilo žádné nebezpečí), tak se na ulice vyrojily celé zástupy „nových


nesmlouvavých bojovníků“ (např., RG) proti fašismu. A každý si může sám zhodnotit míru statečnosti,




rizika a zásluh každé skupiny usilující o svobodný stát.



A to je ten rozdíl mezi reformisty původními od roku 1996 (kteří vše vymysleli a svými kritikami,


názory a návrhy „nesli svou kůži na trh“ – v době, kdy to skutečně bolelo) a reformisty posledních let


– kteří publikují a vydávají za své myšlenky a názory původních reformistů – a navíc to dělají až


v době, kdy už je reforma myslivosti skoro oficiálně povolena i u konzervativního vedení ČMMJ či


MZe. Proto by bylo dobré nezapomenout na to, kdo připravil a prosadil reformu myslivosti v ČR, kdo


za ni roky bojoval – a kdo si ji chce dnes jen přivlastnit a sklidit zásluhy.


Proto bude i redakce M.I.S.u tyto publikované reformní články pečlivě sledovat. //


Tolik k naší reakci na současný stav myslivecký médií; reakci, která byla vyprovokována zbytečnou




a trapnou invektivou publikovanou ve SM panem šéfredaktorem ing. Vacou.



Ze všech uvedených informací je zřejmé, že odstoupením mgr. Horálka z funkce jednatele ČMMJ


celá záležitost rozhodně nekončí. Myslivecká rada ČMMJ operativně vybrala dalšího „z pořadí


vhodnosti“ – pana ing. Josefa Orlovského. Vzhledem k tomu, že k tomuto člověku neexistují na síti


prakticky žádné myslivecké informace (kromě toho, že je zřejmě honebním starostou v HS Žerčice-


Ujkovice) požádá jej redakce M.I.S.u o rozhovor a pokusí se získat o jeho osobě a jeho odbornosti


nějaké objektivní informace. Je nepochopitelné, že stávající MR ČMMJ veškeré informace o


jednotlivých kandidátech úzkostlivě tají – takže se od ní nic dalšího nedozvíme!


Vzhledem k vývoji situace celkem chápeme nervozitu většiny OMSů, které už s hrůzou čekají koho


jim ta MR ČMMJ vybere zase za jednatele; ta nervozita ze strany OMSů je celkem pochopitelná, když


vidí, že provoz celé ČMMJ může řídit odborník, jehož vrcholnou funkcí je honební starosta HS


Žerčice-Ujkovice (při vší úctě k panu ing. Orlovskému).



Takže budeme celou situaci okolo nového jednatele ČMMJ pečlivě sledovat a budeme



Vás obratem informovat.


3. Situace okolo dalšího otevření zákona o myslivosti Ministerstvem zemědělství.


(V příloze tohoto M.I.S.u jsou přiloženy všechny materiály týkající se novelizace zákona o myslivosti)


O co se vlastně jedná?


Laik by po přečtení tohoto návrhu řekl, že zde o nic nejde – resp., že se jedná o úplně nepodstatnou


změnu, okolo které redakce M.I.S.u dělá „bouři ve sklenici vody“.


O co tedy v této kauze jde? Prostě „jen“ o to, že - MZe zcela nenápadně připravilo návrh novely



zákona o myslivosti - v níž řeší dvě naprosto nepodstatné drobnosti (hlouposti?).


První, nad čím se naši specialisté v redakci pozastavili, bylo to, proč vlastně MZe otevírá celý


složitý a drahý legislativní proces kvůli dvěma zcela nepodstatným problémům.


V prvním případě se do zákona vkládají ustanovení na základě kterých si bude moci cca 5 středních


škol s výukou myslivosti pronajímat od LČR, s.p. honitby bez výběrového řízení.


Ve druhém případě jde o to, že se zákonem přenáší kompetence administrovat státní myslivecké


dotace z MZe na příslušné krajské úřady.


Takže by se mohlo zdát, že z pohledu myslivosti a myslivců vlastně vůbec o nic nejde.




Z odborného pohledu je celý tento proces dvoubodové novelizace zákona o myslivosti zcela


totálním nesmyslem. Navíc když MZe ve svých materiálech uvádí, že se na rok 2015 na MZe



připravuje rozsáhlá novela zákona. Proč se tedy musí několik měsíců před tímto rozsáhlým


legislativním procesem zahajovat, kvůli takovým dvěma prkotinám, složitý a drahý legislativní proces.


Přitom střední školy se mohou dohodnout s LČR, s.p., který si jednu honitbu v daném regionu


ponechá ve vlastní režii a v ní umožní studentům realizovat mysliveckou praxi. Nebo je to snad pro


LČR, s.p. a dané školy nějaký zásadní problém? Zvláště když se jedná o cca 1 rok, než se bude


připravovat „velká novela“ zákona avizovaná MZe.


Co se týká zúřadování mysliveckých dotací, tak MZe ve svých materiálech celou věc absurdně


zdramatizovalo – s potřebou 6 nových zaměstnanců a 3,6 milionu korun nákladů „na jejich provoz.“


Zajímavé je, že se MZe nepochlubilo, jaký je ten „obrovský“ finanční objem těchto dotací do


myslivosti. Na MZe by ten cca 1 rok mohla tyto dotace zúřadovat jedna jen trochu zapracovaná


úřednice – a v roce 2015 by se při rozsáhlé novelizaci vše vyřešilo. Nebo by si mohl vyslat na MZe


svého budoucího „dotačního“ úředníka KÚ Středočeského kraje, kdy by ho ten cca 1 rok platilo MZe


jako svého - a potom by se proškolen vrátil zpět na KÚ StčK.


Pan ministr financí by měl panu ministrovi zemědělství spočítat, jaké by byly náklady tohoto státu


na 1-2 „dotační“ úředníky na MZe na cca 1 rok (max. 600.000 Kč) - a kolik bude stát ČR celý průběh


zcela zbytečného legislativního procesu na MZe, v ostatních resortech a státních institucích a nakonec


v obou komorách Parlamentu ČR a v Kanceláři prezidenta republiky (dle našeho odhadu to je cca 8-


10.000.000.- Kč).


A takové finanční prostředky „vyhodí stát oknem“ jen kvůli tomu, že najednou honem, honem


potřebuje pár středních škol své honitby.


To ani nemluvě o stomilionových ztrátách a zbytečných nákladech v odvětví myslivosti, v


honitbách i v HS, pokud se nějakým snaživým poslancům podaří prosadit ještě další „drobné


noveličky“ – např., snížení minimální výměry honitby v ČR na 250 ha?!!


Ze strany MZe je dost naivní, když si myslí, že jim někdo bude tu jejich maličkou, nevinnou,


„technickou“ novelizaci zákona o myslivosti věřit. Tento návrh novely zákona o myslivosti z dílny




MZe je jen dalším z „trojských koní“, kterými se stále stejné subjekty už roky pokoušejí „dorazit“



zákon o myslivosti – a udělat z něj jednoduchý „zákon o lovu zvěře“.


Z pohledu redakce M.I.S.u dnes vznikly dva -ve svých důsledcích velmi nebezpečné- problémy.




První problémem



Prvním problémem je to, že si MZe klidně připraví novelu zákona o myslivosti a ani se neobtěžuje


informovat o tom všechny subjekty, které jsou na této právní normě závislé.


Jde především o to, že takové utajené legislativní jednání by si úředníci MZe nikdy ani náhodou


nedovolili třeba v odvětví lesního hospodářství nebo v odvětví zemědělství či v odvětví rybářství.


Pokud by chtěli úředníci MZe v těchto odvětvích realizovat jakékoliv legislativní změny, tak si


nejdříve svolají všechny zainteresované subjekty, seznámí je se svými záměry a zeptají se na jejich


názory. Teprve, když je většinový souhlas, tak se na MZe začne pracovat na příslušné změně zákona –


a zcela samozřejmě se na této tvorbě novely zákona přímo spolupodílejí všechny zainteresované


subjekty. Takže už samotný návrh dané novely je názorovým konsensem zainteresovaných subjektů a


MZe. Takto vytvořený návrh pak absolvuje na MZe „vnitřní připomínkové řízení“ a potom mimo


resort i „vnější připomínkové řízení“; a v této fázi tento návrh znovu obdrží všechny zainteresované


subjekty v daném odvětví.


Vůbec si nedovedeme představit, co by následovalo, pokud by si úředníci MZe třeba v odvětví


lesního hospodářství dovolili sami bez vědomí zainteresovaných lesnických subjektů udělat jakoukoliv


novelu zákona o lesích, a těmto zainteresovaným subjektům ji „hodit do klína“ až v rámci vnějšího


připomínkového řízení a dát jim 5 dnů na projednání a zaslání odborných připomínek! To by byl pro


dané úředníky MZe možná jejich poslední úřední úkon v budově na pražském Těšnově.


Je totiž naprosto logické, že si všechny zainteresované subjekty v daných odvětvích velice pečlivě


chrání své právní předpisy; které byly velice často tvořeny za velice náročných a složitých podmínek a


s vynaložením obrovského úsilí. Často pak byla složitější, náročnější a dražší sama dlouhodobá


aplikace těchto nových právních předpisů do provozu v daných odvětvích. Proto si zainteresované


subjekty v daných odvětvích hlídají, aby jim úředníci na MZe nešťourali do těchto jejich právních


předpisů; a hlavně – aby tyto subjekty byly aktivními a neopominutelnými účastníky všech případných


legislativních změn. Což je celkem logické, protože veškeré následky a hlavně náklady plynoucí


z těchto nových a novelizovaných zákonů nesou na svých bedrech právě zainteresované subjekty


z provozu daných odvětví.


Ovšem právní předpisy na úseku myslivosti jsou pro úředníky MZe v posledních dvou dekádách


zřejmě kus hadru, se kterým si každý udělá to, co ho napadne. Úředníky MZe zřejmě vůbec nezajímá,


jak proběhly dva hlavní zásahy do zákona o myslivosti v roce 1992/93 (novela) a v období 2000/01


(nový zákon); a hlavně jaké důsledky tyto amatérské zásahy do zákona přinesly celému odvětví


myslivosti (kdy se celé odvětví myslivosti skoro 10 let vzpamatovávalo po každém z těchto hloupých,


nepromyšlených a neodborných legislativních zásahů)!!


Je naprosto skandální, jak mohou úředníci MZe klidně pracovat na návrhu novely zákona o


myslivosti, vytvořit návrh novely zákona, absolvovat s ním vnitřní připomínkové řízení na MZe – a po


celou tuto dobu subjekty zainteresované v myslivosti o těchto legislativních aktivitách MZe vůbec


neví! Před každými volbami čteme o tom, jak KDU-ČSL miluje venkov a chce mu pomáhat; ale pak


nastoupí ministr zemědělství za tuto stranu a – skutek utek! Prostě se na Mze v Praze udělá návrh


novely zákona o myslivosti – a po nějakých nevládních neziskových organizacích či po dalších


subjektech zainteresovaných v myslivosti – „neštěkne ani pes“ – těm se pošle už hotový návrh novely


a dá se jim 5 dnů k vyjádření!


Což už roky dokazuje, že pro pražské úředníky MZe je zákon o myslivosti skutečně jen cárem


papíru, na kterém je pár paragrafů a nějaké změny tohoto předpisu pro ně znamenají jen vypracování


požadovaných náležitostí k návrhu a potom projednání v Parlamentu ČR. Nic více a nic méně!


A zřejmě je jim jedno, jaké budou důsledky této jejich novelizace pro celé odvětví myslivosti;


pokud by z této novely vyvstaly nějaké další problémy, tak si je subjekty z odvětví myslivosti budou


muset nějak vyřešit - a bude to!


Tato mince však má i druhou stranu. A tou je myslivecký provoz a zájmy všech subjektů


zainteresovaných v myslivosti. Tedy nezanedbatelných subjektů, které v myslivosti a s myslivostí žijí,


které v myslivosti podnikají a které do myslivosti investovaly a investují velké finanční prostředky. A


těmto subjektům rozhodně není jedno, když jim MZe či nějaká aktivní skupinka poslanců každých 10


let přeorá jejich zákon o myslivosti, a zcela zbytečně změní základní podmínky a prosadí další


nesmysly, které vlastně nikdo nechce.




Druhý - hlavní problém



Druhým problémem této zcela zbytečné legislativní akce je to, že tímto nesmyslným ministerským


návrhem novely zákona o myslivosti dojde k otevření legislativního procesu v Parlamentu ČR.


Tak bude z křehkého a citlivého zákona o myslivosti odstraněn pomyslný ochranný poklop a v PSP


ČR si pak může každý poslanec udělat z tohoto zákona „trhací kalendář“; tzn., podávat pozměňovací


návrhy na každé ustanovení zákona, prosazovat dosud neukojené zájmy různých zájmových skupin a


organizací – ve stávajícím zákoně tak nemusí „zůstat na kameni kámen“.


V PSP ČR už navíc nezůstali prakticky žádní zkušení poslanci-myslivci; tedy někdo, kdo by byl


ochoten a schopen při projednávání vysvětlit novým kolegům v klubu některé základní myslivecké


informace i zásady a odborné principy fungování odvětví myslivosti. Navíc – každý, kdo byl


v minulosti přítomen či sledoval projednávání právních předpisů na úseku myslivosti v PSP ČR tak


velice dobře ví, jaké vášně, animozity a nebetyčné pitomosti vyvolává projednávání zákona o




myslivosti.



A bude úplně jedno, že původní ministerský návrh novely navrhoval řešení dvou zcela


nepodstatných záležitostí, které vlastně nebylo vůbec třeba řešit zvláštní novelou se zvláštním


legislativní m procesem. Zvláště, když MZe jasně zdůrazňuje, že na rok 2015 připravuje rozsáhlou


novelu zákona o myslivosti. To si úředníci na MZe v čele s panem ministrem skutečně myslí, že v PSP


ČR nemají poslanci „do čeho píchnout“, že budou po několika měsících znovu projednávat jeden a ten




samý zákon??



A ještě navíc - celá tato obrovská a velice drahá legislativní mašinerie poběží řadu měsíců jen proto,


aby si mohlo pár středních škol pronajmout od LČR, s.p. honitbu!?!? To by mohlo být považováno za


tragikomickou frašku, kdyby to ve svých důsledcích neohrožovalo dlouhodobou stabilitu celého


odvětví myslivosti v ČR.


Redakce M.I.S.u má zprávy z důvěryhodných zdrojů, že celá tato zbytečná ministerská legislativní


akce má jediný cíl – a to otevřít touto nenápadnou novelou na půdě PSP ČR zákon o myslivosti a


následně prosadit řadu dlouhodobě připravených návrhů – které se zatím prosadit nepodařilo.


Jen pro ilustraci některé připravené návrhy:


mnohokrát „propírané“ snížení minimální výměry honitby v ČR na 250 ha;


nebo likvidace či radikální omezení systému mysliveckého plánování;


nebo změny dob lovu u řady druhů zvěře;


změny v oblasti řešení (hlavně prokazování) škod působených zvěří;


trvalé odstranění „mysliveckých stráží“ aj. aj.


Máme informace, že se tyto možnosti rozšíření novelizace otevřeného zákona o výše uvedené


návrhy na politické platformě již projednávaly.


Bylo by velmi lehkomyslné a nebezpečné zapomínat na to, že současný pan ministr zemědělství byl


a je členem a funkcionářem Asociace soukromého zemědělství ČR; a bylo by nebezpečné zapomínat


na to, že to byla právě ministrova ASZ ČR (pánové Němec a Stehlík), která před několika lety za


ministra Bendla prosazovala výše uvedené (nesmyslné) změny zákona o myslivosti.


A pokud si při každém pátrání odpovídáme nejdříve na otázku – „v čí je to prospěch“, tak třeba u


problematiky snížení minimální výměry honitby na cca 250 ha máme celou řadu subjektů, které by


tuto změnu uvítaly; třeba lesnické subjekty (LČR, s.p. či SVOL) po této změně touží už dlouhou řadu


let; nebo třeba ASZ ČR, která za ministra Bendla navrhovala nejen hranici 250 ha, ale i hranici 150 ha;


nyní zde máme nově církevní subjekty v pozici vlastníků půdy (s úzkými vazbami na ASZ ČR), které


mají po vydání půdy jistě eminentní zájem vytvořit si na každém vráceném uceleném kusu půdy


novou honitbu – a KDU-ČSL drží MZe, což je pro ně šance, která se už nemusí řadu let opakovat.


A tak vše se musí udělat maximálně rychle, než dojde k výměně vedení ČMMJ, které v minulosti


tvrdým politickým tlakem podobné pokusy o změny zákona o myslivosti vždy zlikvidovalo. A tak


nám nakonec i ten pan dlouholetý mluvčí KDU-ČSL a ČBK ve funkci jednatele ČMMJ do toho všeho


nějak tak logicky zapadá.


Takže zde prostě máme další velmi nenápadný (ale o to více nebezpečný) pokus o okleštěči o


zásadní změny stávajícího zákona o myslivosti; které jsou nepromyšlené (resp., jsou promyšlené pro


určitou úzkou zájmovou skupinu) a ve svých důsledcích škodí nejen celé myslivosti, ale i přírodě).


Odvětví myslivosti a subjekty zainteresované v myslivosti musí s ministrem zemědělství co


nejdříve vyřešit jednu zcela zásadní věc. Vedení MZe si v legislativní oblasti odvětví myslivosti nesmí


dovolovat věci, které by si vůči ostatním odvětvím (lesnictví, zemědělství či rybářství) nikdy


nedovolilo! Jedná se o to, že i ústřední orgány státní správy musí akceptovat, že žijeme


v demokratické společnosti, kde mají svůj význam i poslání nevládní neziskové organizace. A žádní


úředníci, žádného resortu si nesmí dovolovat to, že budou klidně zasahovat do legislativy, jak je




napadne a všechny zainteresované subjekty nechají zcela stranou; resp., jim na poslední chvíli pošlou



hotové návrhy novel k připomínkování.


To je přímo učebnicový příklad toho, jaké důsledky má mizerná práce stávající Myslivecké rady


ČMMJ. To členové MR nezaregistrovali, že MZe pustilo ven novelu zákona o myslivosti (?); to nebyli


schopni (či ochotni) tento návrh rozeslat na OMSy k připomínkování a projednat je s nimi na


avizovaných setkáních v rámci krajů? Zřejmě si už dnes úředníci MZe klidně dovolí připravit si sami




novelizace zákona o myslivosti a zahájit legislativní proces bez toho, že by celý tento proces



projednali alespoň s největší mysliveckou organizací v ČR. Nebo to možná projednali, ale vedení MR


ČMMJ se o tom možná zapomnělo své členské základně zmínit.


Hlavně, že JUDr. Kšica zdůrazňuje, jak členové MR o prázdninách pracují do roztrhání těla; ale pro


členy MR je zřejmě důležitější „příjemná“ příprava mezinárodní výstavy NATURA VIVA v Lysé n.L.


v roce 2015 než „nepříjemně“ bojovat proti otevření zákona o myslivosti (se všemi jeho velmi


nebezpečnými důsledky zejména pro myslivce v honitbách).


Podobné nenápadné návrhy novelizací zákona o myslivosti jsou příkladem toho, jak v odvětví


myslivosti chybí ta skutečně tvrdá práce a odvaha vedení ČMMJ při nekompromisním hájení zájmů


myslivosti v ČR i zájmů myslivců-členů ČMMJ.


Otázkou je, jak se dnes má MR ČMMJ tvrdě postavit proti protimysliveckým snahám ministra a


ministerstva, když jsou jejími vlivnými členy přímí i nepřímí zaměstnanci MZe či zaměstnanci


subjektů podléhajících Mze (třeba LČR, s.p.)?? Opravdu jen těžko může jít současný zastupující


předseda ČMMJ (zaměstnanec MZe) k ministrovi a důrazně a nekompromisně u něj prosazovat zájmy


ČMMJ, myslivosti a myslivců - protože z něj pan ministr může obratem ruky udělat nezaměstnaného.


Všechny myslivecké subjekty (včetně nevládních neziskových organizací) by se měly spojit a


společně žádat na MZe, aby legislativní procesy probíhaly i v odvětví myslivosti standardně. Tedy,


aby se už každý plán změny zákona přímo konzultoval se všemi subjekty zainteresovanými


v myslivosti; a aby se každý návrh novely tvořil společně se všemi zainteresovanými.


A to vše proto, aby si žádní úředníci či zájmové i různé nátlakové skupiny spojené s MZe už


nemohli dovolit neodborně a dle svých zájmů „rozšťourávat“ zákon o myslivosti „svou“ novelou; a


aby se subjekty zainteresované v myslivosti na to musely jen bezmocně dívat.


Dále je zde další zajímavá okolnost – tzn., načasování vypuštění této novely k vnějšímu


připomínkovému řízení ze strany MZe.


Jsou prázdniny a čas dovolených a MZe zrovna zahajuje vnější připomínkové řízení, kdy jen


málokterý ze zainteresovaných subjektů projedná se svými členy za několik málo dnů připomínky




k tomuto návrhu.



Návrh novely „jde ven“ právě v době, když je největší myslivecká organizace už týdny zmítána


svými interními problémy; kdy MR ČMMJ jak na běžícím pásu vybírá kandidáty na jednatele ČMMJ;


takže je skoro jisté, že se tento návrh v jejích organizačních strukturách rozhodně neprojedná. A návrh


novely jde ven v době, když je skoro betonově jasné, že MR ČMMJ nebude protestovat ani proti


ministerskému otevření zákona; zvláště, když je dnes v čele ČMMJ ing. Chmel-zaměstnanec MZe a


podřízený pana ministra; a kdy jsou v MR další členové spadající pod MZe – kterým lze z MZe


zavelet! Takže nelze vyloučit možnost, že si pan ministr zavolá nejvyššího představitele nevládní


neziskové ČMMJ a zakáže mu, aby mu ČMMJ a jeho členové působili při jeho legislativních




aktivitách jakékoliv problémy.



A chudáci OMSy (o členech ČMMJ ani nemluvě) místo aktivního odporu proti zcela zbytečnému a


nebezpečnému otvírání zákona (tzn., možné rozbití honiteb; možná likvidace systému mysliveckého


hospodaření aj.) tak mohou jen pasivně čekat – jak to všechno na MZe a v Parlamentu ČR dopadne!


Na náš redakční vkus už je to docela moc náhod najednou.


Někteří lidé namítají, že v redakci M.I.S.u zase „slyšíme trávu růst“. Ale to nám v roce 2012 (kdy


proběhla na MZe tajná porada ke snížení minimální výměry honiteb v ČR) po našem varovném


M.I.S.u říkali také!




A záleží jen na nás - myslivcích, zda si to necháme líbit nebo se postavíme na odpor! Každý OMS,



každé myslivecké sdružení i každá myslivecká organizace může něco udělat. Třeba jen upozornit



regionální organizace KDU-ČSL, jak jim jejich pan ministr v Praze svými legislativními


hrátkami se zákonem o myslivosti před volbami odhání na venkově 100.000 potenciálních


vlivných voličů.


Zatím máme informaci, že jediná Asociace profesionálních myslivců ČR (zase osamocená) posílá


otevřený dopis se stížností na tento legislativní postup MZe - přímo předsedovi Vlády ČR; předsedovi


PSP ČR a předsedovi Senátu Parlamentu ČR.


Jak seženeme kopie těchto dopisů, hned je zveřejníme.



(V příloze tohoto M.I.S.u jsou přiloženy všechny materiály týkající se novelizace zákona o




myslivosti)




Samozřejmě, že Vás o všem zjištěném v odvětví myslivosti budeme obratem informovat.




S pozdravem


„Moderní reformované myslivosti zdar!“


Petr Horák



šéfredaktor s kolektivem redakce



„Nezávislý internetový myslivecký zpravodaj M.I.S.“



Příloha: Kompletní materiály k předložené novelizaci zákona o myslivosti (bez úprav redakce




M.I.S.u)



ZAHÁJENÍ DALŠÍHO LEGISLATIVNÍHO PROCESU V ODVĚTVÍ MYSLIVOSTI V ČR





(KOMPLETNÍ MATERIÁL SE VŠEMI PODKLADY)


Identifikace materiálu




Čj. OVA





PID KORN9MBLTLQ1


Čj. předkladatele 50320/2014-MZE-12152 Datum autorizace 25.7.2014





Popis




Název


materiálu




Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění


pozdějších předpisů




Typ





materiálu Návrh zákona Předkladatel Ministerstvo zemědělství






Klíčová





slova Kraje






Oblast





práva Životní prostředí a pozemkové právo/Myslivost a rybářství






Důvod


předložení





Iniciativní materiál ministerstva zemědělství zabezpečující administraci finančních příspěvků na vybrané


myslivecké činnosti po 1. lednu 2015 a umožňující pronájem státních honiteb středním lesnickým školám, v nichž


probíhá výuka myslivosti jako povinného vyučovacího předmětu.




Popis





Technická novela upravující působnost krajů s cílem zabezpečit administraci finančních příspěvků na vybrané


myslivecké činnosti od 1. ledna 2015, neboť ke konci roku 2014 dojde k redukci pobočkové sítě Ministerstva


zemědělství – Krajských agentur pro zemědělství a venkov, které v současné době administraci těchto příspěvků


zajišťují. Zároveň umožňuje pronájem státních honiteb středním lesnickým školám, v nichž probíhá výuka


myslivosti jako povinného vyučovacího předmětu, k zajištění praktické výuky myslivosti.




Poznámky





Zpracování




Datum poslední úpravy 25.7.2014 Stav materiálu 2 - v připomínkovém řízení


Termín připomínek 25.7.2014 – 7.8.2014 Adresa připomínek jana.wagnerova@mze.cz






Datum schůze vlády


Číslo Sněmovního tisku





Přílohy




Typ Název přílohy Velikost


přílohy


Datum vložení


přílohy





Obálka ob_KORN9MBLTLQ1.doc 34 kB 25.7.2014


Návrh usnesení us_KORN9MBLTLQ1.doc 28 kB 25.7.2014


Předkládací zpráva zp_KORN9MBLTLQ1.zip 390 kB 25.7.2014


Důvodová zpráva zd_KORN9MBLTLQ1.docx 46 kB 25.7.2014


Materiál ma_KORN9MBLTLQ1.docx 19 kB 25.7.2014





Platné znění s vyznačením navrhovaných změn a


doplnění




pz_KORN9MBLTLQ1.doc 74 kB 25.7.2014


Průvodní dopis pd_KORN9MBLTLQ1.doc 56 kB 25.7.2014


Další příloha materiálu mp_KORN9MBLTLQ1.doc 44 kB 25.7.2014



Příloha - Obálka


MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ


Č.j.: 50320/2014-MZE-12152



V Praze dne


Výtisk č.:



Pro meziresortní připomínkové řízení


Věc: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve zně



pozdějších předpisů


Důvod předložení: Obsah:


Iniciativní materiál ministerstva


zemědělství zabezpečující administraci


finančních příspěvků na vybrané


myslivecké činnosti po 1. lednu 2015


a umožňující pronájem státních


honiteb středním lesnickým školám,



v nichž probíhá výuka myslivosti jako


povinného vyučovacího předmětu.



I. Návrh usnesení


II. Předkládací zpráva


III. Návrh zákona, kterým se mění zákon


č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve zně


pozdějších předpisů


IV. Důvodová zpráva


V. Část platného znění zákona č. 449/2001 Sb.,


o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů,


s vyznačením navrhovaných změn



Předkládá:


Ing. Marian JUREČKA


ministr zemědělství





Příloha – návrh Usnesení vlády



I.



NÁVRH USNESENÍ



VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY


ze dne č.



k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb.,


o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů


V l á d a


I. s c h v a l u j e návrh zákona, kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti,


ve znění pozdějších předpisů, s úpravami podle připomínek obsažených ve stanovisku předsedy


Legislativní rady vlády a podle připomínek vzešlých z jednání vlády;


II. u k l á d á ministrovi zemědělství vypracovat konečné znění vládního návrhu



zákona podle bodu I. tohoto usnesení vlády;


III. p o v ě ř u j e


1. předsedu vlády, aby předložil vládní návrh zákona podle bodů I. a II. tohoto


usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky



k dalšímu projednání,


2. ministra zemědělství, aby odůvodnil vládní návrh zákona v Parlamentu České



republiky.


Provedou:


předseda vlády


ministr zemědělství



Příloha – Předkládací zpráva




II.



Předkládací zpráva





Do vlády se předkládá návrh zákona, kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších





předpisů.




Důvodem předložení návrhu zákona je zabezpečení administrace finančních příspěvků na vybrané myslivecké


činnosti po 1. lednu 2015, neboť ke konci roku 2014 dojde k redukci pobočkové sítě Ministerstva zemědělství –


Krajských agentur pro zemědělství a venkov, které v současné době administraci těchto příspěvků zajišťují. Zároveň je


třeba umožnit pronájem státních honiteb středním lesnickým školám, kde probíhá výuka myslivosti jako povinného


vyučovacího předmětu.


V případě poskytování finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti byla do konce roku 2013 uvedená


situace řešena tím, že § 62 odst. 3 zákona o myslivosti odkazoval na to, že pravidla poskytování finančních příspěvků


se stanoví v rámci pravidel podpory hospodaření v lesích a pravidel používání prostředků z Fondu životního prostředí.


Podle ustanovení § 46 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon),


ve znění platném do 31. prosince 2013 stanovovala pravidla vláda v příloze státního rozpočtu. Součástí této přílohy


jakožto normativního textu bylo rovněž ustanovení týkající se stanovení podacího místa, kterým byly v případě


podpory vybraných mysliveckých činností krajské úřady. Do 31. prosince 2013 tedy byla administrace krajskými úřady


zajištěna prostřednictvím zákona o státním rozpočtu.


V důsledku nabytí účinnosti zákona č. 501/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových


pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé


další zákony, ke dni 1. ledna 2014 již nejsou pravidla poskytování finančních příspěvků vydávána ve formě přílohy


zákona o státním rozpočtu, ale ve formě nařízení vlády. Nařízení vlády však jako podzákonný právní předpis nemůže


založit kompetenci správnímu orgánu ohledně administrace, resp. rozhodování o příspěvku na podporu


mysliveckého hospodaření. Od 1. ledna 2014 proto poskytování finančních příspěvků administruje Ministerstvo


zemědělství prostřednictvím jím zřízených Krajských agentur pro zemědělství a venkov – uvedené řešení je však


řešením nouzovým, neboť tyto agentury budou ke konci roku 2014 zrušeny. Je proto nezbytné zajistit řádnou


administraci těchto finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti od 1. ledna 2015.


Pokud se týká pronájmu státních honiteb, právní úprava obsažená v zákoně o myslivosti umožňuje pouze


komerční pronájem honiteb tvořených honebními pozemky ve vlastnictví státu. V rámci tohoto systému dochází k


pronájmu honiteb na základě výběrového řízení a tyto jsou tudíž pro střední lesnické školy nedosažitelné.


Nedosažitelnou se tak stává i výuka myslivosti pro jejich studenty. Je tedy nutné umožnit nekomerční nájem honiteb


středním lesnickým školám za účelem umožnění výuky myslivosti jako povinného vyučovacího předmětu.


Z tohoto důvodu je nezbytné, aby bylo možné v této časově krátké lhůtě provést celý legislativní proces,


požádat ministra a předsedu Legislativní rady vlády o udělení výjimky z meziresortního připomínkového řízení


dopisem ministra zemědělství Ing. Mariana Jurečky ze dne 9. července 2014, čj. 50320/2014-MZE-12152. Kopie


výjimky udělené ministrem Mgr. Jiřím Dienstbierem ze dne 17. července 2014, č.j. 10250/2014-OVL je přiložena


v příloze této předkládací zprávy a spočívá ve zkrácení meziresortního připomínkového řízení na 10 pracovních


dní.


Tato předkládaná novela zákona o myslivosti je novelou technickou, upravující výhradně dvě výše uvedené


problematiky (zabezpečení administrace finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti a umožnění pronájmu


státních honiteb středním lesnickým školám). Na podzim tohoto roku bude připravována a na jaře 2015 předložena


do vlády širší novela zákona o myslivosti, v rámci které bude dostatek prostoru vyjádřit se k jednotlivým


ustanovením zákona o myslivosti a navrhnout jejich případné úpravy.



Pozn.: Bude upraveno a doplněno na základě výsledků meziresortního připomínkového řízení.




Příloha – Důvodová zpráva




IV.



DŮVODOVÁ ZPRÁVA


OBECNÁ ČÁST


Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad - RIA


1. Důvod předložení a cíle


1.1 Název



Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.




1.2 Definice problému



Nutnost změnit kompetenční ustanovení zákona o myslivosti a umožnit tak poskytování finančních


příspěvků na podporu vybraných činností mysliveckého hospodaření podle § 62 odst. 1 zákona o


myslivosti krajskými úřady v přenesené působnosti. Současně je třeba umožnit pronájem státních


honiteb středním lesnickým školám, kde probíhá výuka myslivosti jako povinného vyučovacího


předmětu.




1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti



Základní právní úpravu týkající se poskytování finančních příspěvků na podporu vybraných činností


mysliveckého hospodaření obsahuje zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.


Uvedený zákon neobsahuje výslovné svěření kompetence poskytování finančních příspěvků ze státního


rozpočtu.


Do 31. prosince 2013 byla uvedená situace řešena tím, že § 62 odst. 3 zákona o myslivosti odkazoval na


to, že pravidla poskytování finančních příspěvků (na podporu vybraných mysliveckých činností) se


stanoví v rámci pravidel podpory hospodaření v lesích a pravidel používání prostředků z Fondu


životního prostředí. Podle ustanovení § 46 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplně


některých zákonů (lesní zákon), ve znění účinném do 31. prosince 2013, byla tato pravidla stanovena


v příloze státního rozpočtu. Součástí této přílohy jakožto normativního textu bylo také ustanovení


týkající se podacího místa, kterým byly ve věci finančních příspěvků na podporu vybraných činností


mysliveckého hospodaření krajské úřady. Do 31. prosince 2013 tedy byla administrace krajskými úřady


zajištěna prostřednictvím zákona o státním rozpočtu.


V důsledku nabytí účinnosti zákona č. 501/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb.,


o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve zně


pozdějších předpisů, a některé další zákony ke dni 1. ledna 2014 již nejsou pravidla poskytování


příspěvků vydávána ve formě přílohy zákona o státním rozpočtu, ale ve formě nařízení vlády. Nařízení


vlády však jako podzákonný právní předpis nemůže založit kompetenci správnímu orgánu ohledně


administrace, resp. rozhodování o finančním příspěvku na vybrané myslivecké činnosti.


S ohledem na uvedené od 1. ledna 2014 administruje poskytování finančních příspěvků na vybrané


myslivecké činnosti Ministerstvo zemědělství prostřednictvím jím zřízených Krajských agentur pro


zemědělství a venkov („KAZV“), a to na základě interního pokynu. Uvedené řešení je však jen řešením


nouzovým, neboť agentury budou ke konci roku 2014 zrušeny a jejich kompetence převedeny na Státní


zemědělský a intervenční fond („SZIF“).


Od 1. ledna 2015 tedy nebude zajištěna řádná administrace výše uvedených příspěvků.


Pokud se týká pronájmu honiteb, právní úprava obsažená v zákoně o myslivosti (§ 32) umožňuje pouze


komerční pronájem honiteb, které jsou tvořeny honebními pozemky ve vlastnictví státu. V rámci tohoto


systému dochází k pronájmu honiteb na základě výběrového řízení a tyto jsou tudíž pro střední lesnické




školy nedosažitelné. Nedosažitelnou se tak stává i výuka myslivosti pro jejich studenty.



1.4 Identifikace dotčených subjektů


Dotčenými subjekty jsou


– v případě poskytování finančních příspěvků na podporu vybraných činností mysliveckého


hospodaření příjemci příspěvku, krajské úřady a Ministerstvo zemědělství, a


– v případě pronájmu státních honiteb podnik Lesy ČR, s.p., školské právnické osoby nebo


příspěvkové organizace, které jsou středními lesnickými školami a v nichž probíhá výuka


myslivosti jako povinného vyučovacího předmětu, a Ministerstvo zemědělství.




1.5 Popis cílového stavu



Zakotvení kompetence rozhodovat o poskytování finančních příspěvků pro krajské úřady v přenesené


působnosti.


Umožnění nekomerčního nájmu honiteb středním lesnickým školám za účelem umožnění výuky


myslivosti jako povinného vyučovacího předmětu.




1.6 Zhodnocení rizika



Bez zakotvení kompetence pro rozhodování o poskytování finančních příspěvků na podporu vybraných


činností mysliveckého hospodaření by zůstala tato kompetence na Ministerstvu zemědělství, které od 1.


ledna 2014 nemá možnost je interním pokynem přenést na jím zřízené organizace. Ministerstvo


zemědělství by tedy muselo přijmout odpovídající počet zaměstnanců na administraci cca 1000 žádostí o


příspěvek ročně. Ministerstvo zemědělství doposud tuto agendu nevykonávalo a nemá tedy k dispozici




personální rezervy.



Mimo to by jediným místem pro administraci příspěvků bylo Ministerstvo zemědělství v Praze, což by


bylo pro žadatele nepohodlné a v konečném důsledku by to znamenalo oddálení státní správy v této věci


příjemcům finančních příspěvků – veřejnosti.


Bez umožnění praktické výuky myslivosti pro studenty středních lesnických škol hrozí snížení jejich


odborné úrovně a tím i navýšení rizika jejich nekvalitní práce po ukončení studia. V této souvislosti je


třeba upozornit na skutečnost, že zvěř, o kterou je v rámci výkonu práva myslivosti pečováno, je


obnovitelné přírodní bohatství.


Problémy s praktickou výukou se týkají dle obecně známých poznatků následujících středních




lesnických škol:



– Střední lesnická škola a Střední odborná škola sociální Šluknov (Ústecký kraj)


Česká lesnická akademie Trutnov - střední škola a vyšší odborná škola (Královéhradecký kraj)


– Střední lesnická škola a Střední odborné učiliště, Křivoklát (Středočeský kraj)


– Střední lesnická škola Žlutice (Karlovarský kraj)


– Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec (Jihomoravský kraj)



2. Návrh variant řešení


2.1 Varianty regulatorně – technického řešení


Při zvažování různých variant identifikovaného problému z obecného (regulatorně-technického)


hlediska, které by mohly vést ke stanovenému cíli, bylo zvažováno předkládané řešení v podobě návrhu




novely zákona o myslivosti.



Řešení formou založení rozhodovací kompetence o poskytování příspěvků na myslivecké


hospodaření krajským úřadům a umožnění nájmu honiteb středním lesnickým školám za účelem výuky




myslivosti.



Další řešení nebylo uvažováno.


V případě poskytování finančních příspěvků na podporu vybraných činností mysliveckého


hospodaření je tímto důvodem skutečnost, že na základě textu přílohy č. 9 k zákonu o státním rozpočtu


byly příspěvky na myslivecké hospodaření administrovány do konce roku 2013 krajskými úřady. Od 1.


ledna 2014 tyto příspěvky krajské úřady neadministrují, ale příspěvek na výkon přenesené působnosti


jim zůstal ve stejné výši a ke snížení počtu úředníků z tohoto důvodu také podle informací Ministerstva


zemědělství nedošlo.


Z tohoto důvodu nelze použít jiné regulatorně technické varianty řešení včetně nulové varianty,


neboť taková řešení nesplňují výše uvedený požadavek.


Z výše uvedeného vyplývá, že problém nelze řešit jinak, než novelizací zákona o myslivosti,


konkrétně § 59, který vymezuje kompetence krajských úřadů. Zákon o myslivosti je tak třeba doplnit o


nové ustanovení umožňující administraci finančních příspěvků na podporu vybraných činností


mysliveckého hospodaření krajským úřadům v přenesené působnosti.


V případě pronájmu státních honiteb je důvodem, proč nebylo zvažováno další (jiné) řešení


skutečnost, že hlavní identifikovaný problém – tedy nutnost zabezpečení praktické přípravy studentů


středních lesnických škol – je možno řešit pouze legislativní formou, a to zakotvením možnosti přímého


pronájmu honitby těmto školám bez výběrového řízení.


Z tohoto důvodu nelze použít jiné regulatorně technické varianty řešení včetně nulové varianty,


neboť taková řešení nesplňují výše uvedený požadavek.


Z výše uvedeného vyplývá, že problém nelze řešit jinak, než novelizací zákona o myslivosti,


konkrétně zakotvením možnosti přímého nájmu honitby středním lesnickým školám (nově vkládaný §


32a) a vyloučením § 32 odst. 4, který podmiňuje nájem státní honitby výběrovým řízením.


2.2 Varianty věcného řešení





Varianta 1 – nulová




Neprovedení novelizace zákona, tzn. ponechání stávajícího stavu, tedy ponechání kompetence



rozhodování o příspěvcích na myslivecké hospodaření na Ministerstvu zemědělství a neumožně


pronájmu státních honiteb středním lesnickým školám, kde probíhá výuka myslivosti jako povinného


vyučovacího předmětu.


Bez zakotvení kompetence pro krajské úřady bude povinnost rozhodovat o finančních příspěvcích


na podporu vybraných činností mysliveckého hospodaření na Ministerstvu zemědělství, které by muselo


zřídit v rámci své organizační struktury nové oddělení či odbor a vynaložit tak nemalé prostředky ze


státního rozpočtu.


Bez liberace právní úpravy dojde ke ztížení nebo znemožnění praktické výuky lesnictví a myslivosti


pro studenty středních lesnických škol, hrozí snížení jejich odborné úrovně a tím navýšení rizika jejich


nekvalitní práce po ukončení studia. V této souvislosti je třeba upozornit na skutečnost, že zvěř, o kterou


je v rámci výkonu práva myslivosti pečováno, je obnovitelné přírodní bohatství.


Důsledky tohoto řešení jsou uvedeny v části 1.6. Zhodnocení rizika.



Varianta 2 – příprava návrhu zákona


Obsah návrhu zákona je výsledkem odborného posouzení situace Ministerstvem zemědělství.


V návaznosti na uvedené se navrhuje odpovídajícím způsobem změnit příslušný právní předpis.


Uvedenou změnu přitom nelze provést jinak než novelizací zákona o myslivosti, konkrétně jeho § 59,


který vymezuje kompetence krajských úřadů na úseku myslivosti, a doplněním nového ustanovení (§ 32a),


které upraví specifické podmínky pro nájem honitby středním lesnickým školám s vyloučením výběrového


řízení.



3. Vyhodnocení nákladů a přínosů


3.1 Identifikace nákladů a přínosů


Problematika je popsána v částech 3.2 a 3.3.




3.2 Náklady



Změna právní úpravy související s poskytováním finančních příspěvků na podporu vybraných


činností mysliveckého hospodaření


– nepřinese nové povinnosti příjemcům příspěvku na myslivecké hospodaření, nebude mít ani nové


negativní hospodářské nebo administrativní dopady oproti současnému stavu,


– přinese novou kompetenci krajským úřadům, uvedenou kompetenci ohledně rozhodování


o příspěvcích na myslivecké hospodaření nelze mít za skutečnost s novým negativním


hospodářským nebo administrativním dopadem, neboť tuto kompetenci krajské úřady vykonávaly




od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2013,



– nepřinese Ministerstvu zemědělství nové povinnosti, nebude mít ani nové negativní hospodářské




nebo administrativní dopady.



Změna právní úpravy související s pronájmem státních honiteb


– nepřinese nové povinnosti školským právnickým osobám nebo příspěvkovým organizacím, které


jsou středními lesnickými školami a v nichž probíhá výuka myslivosti jako povinného vyučovacího


předmětu, nebude mít ani nové negativní hospodářské nebo administrativní dopady, s výjimkou


možnosti (nutnosti) uzavřít nájemní smlouvu na pronájem honitby,


– nepřinese nové povinnosti podniku Lesy ČR, s.p., nebude mít ani nové negativní hospodářské nebo


administrativní dopady, s výjimkou možnosti uzavřít nájemní smlouvu o nájmu honitby, dojde ke


snížení výnosu podniku, protože nájem honitby střední lesnické škole nebude nájmem komerčním,


výnos tedy bude menší v závislosti na podmínkách ujednaných v nájemní smlouvě, uzavření


nájemní smlouvy je podmíněno předchozím souhlasem Ministerstva zemědělství,


– nepřinese Ministerstvu zemědělství nové povinnosti, nebude mít ani nové negativní hospodářské


nebo administrativní dopady, s výjimkou posouzení několika málo žádostí o udělení předchozího




souhlasu s pronájmem honitby.



3.3 Přínosy


Změna právní úpravy znamená umožnění administrace finančních příspěvků na podporu vybraných


činností mysliveckého hospodaření bez navýšení požadavků na státní rozpočet a umožnění praktické


výuky myslivosti pro studenty středních lesnických škol, kteří pak budou schopni řádným způsobem


pečovat o zvěř jako naše přírodní bohatství.


3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant





Varianta 1 – nulová




Nulovou variantu v případě poskytování finančních příspěvků na podporu vybraných činností


mysliveckého hospodaření nelze využít, protože by to znamenalo zatížení státního rozpočtu o navýšení


počtu zaměstnanců Ministerstva zemědělství. Roční náklady na jednoho úředníka činí v průměru kolem


600.000,- Kč. V souvislosti s rozhodováním o poskytování příspěvků pak souvisí kontrolní činnost,


kterou je nutno zabezpečit.


Za přiměřené personální zabezpečení lze považovat nejméně šest nových zaměstnanců, což by


znamenalo vynaložení 3,6 miliónů korun ročně navíc.


Nulovou variantu nelze využít ani v případě pronájmu státních honiteb, neboť by to znamenalo


ponechání současného nevyhovujícího stavu, kdy studenti středních lesnických škol mají ztížený nebo


dokonce znemožnění přístup k praktické výuce.


Důsledky tohoto řešení jsou uvedeny v části 1.6. Zhodnocení rizika a 2.2. Varianty věcného řešení.


Z uvedeného vyplývá, že zachování současného právního stavu není vhodnou variantou řešení.



Varianta 2 – příprava návrhu zákona


Změna zákona zakotvuje kompetenci krajských úřadů v přenesené působnosti rozhodovat


o poskytnutí finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti. Uvedené řešení umožní využít


stávající personální kapacity krajských úřadů.


Změna zákona dále zakotvuje možnost přímého nájmu státní honitby středním lesnickým školám, v


nichž probíhá výuka myslivosti jako povinného vyučovacího předmětu, a vyloučením § 32 odst. 4, který


podmiňuje nájem státní honitby výběrovým řízením (§ 32a). Tato právní úprava umožní praktickou


výuku myslivosti pro studenty středních lesnických škol, kteří pak budou coby absolventi schopni


řádným způsobem pečovat o zvěř.


Hospodářské a administrativní dopady návrhu


A. Dopady na příjemce příspěvků na myslivecké hospodaření


Přijetí návrhu nebude mít administrativní dopad na příjemce příspěvků na myslivecké hospodaření.


Žádosti o příspěvek budou podávány na stejných místech jako v minulých letech a budou


je administrovat úřední osoby k tomu způsobilé – úředníci krajských úřadů.


B. Dopady na krajské úřady


Přijetí návrhu bude mít administrativní dopad v podobě rozhodování o žádostech o příspěvky na


myslivecké hospodaření, kterých bylo v uplynulých letech zhruba kolem 1.000 ročně.


Uvedená kompetence ohledně rozhodování o příspěvcích na myslivecké hospodaření není spojena s


negativním hospodářským nebo administrativním dopadem, neboť tuto kompetenci krajské úřady


vykonávaly od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2013. Pro rok 2014 pak nebyl krajským úřadům snížen


příspěvek na výkon přenesené působnosti, ani nebyly v důsledku dočasného výkonu této kompetence


KAZV sníženy počty úředníků krajských úřadů.


C. Dopady na školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace, které jsou středními lesnickými


školami, které vyučují obor lesnictví a v jeho rámci probíhá výuka myslivosti jako povinného


vyučovacího předmětu


Přijetí návrhu bude mít administrativní dopad na školské právnické osoby nebo příspěvkové


organizace, které jsou středními lesnickými školami, v nichž probíhá výuka myslivosti jako povinného


vyučovacího předmětu, v tom smyslu, že budou muset v případě zájmu sjednat smlouvu o nájmu


honitby. Z hlediska pronájmu honitby bude dopad souviset s náklady na myslivecké hospodaření a s tím


související administrativu, která je součástí výuky, a dále s úhradou nájemného a hrazením škod


způsobených zvěří.


D. Dopad na podnik Lesy ČR, s.p.


Přijetí návrhu bude mít administrativní dopad v podobě uzavření nájemní smlouvy na honitbu se


střední lesnickou školou a následně přijímání nájemného; zároveň bude prováděna kontrola nad plněním


uzavřené nájemní smlouvy.


Dle odborného odhadu činí průměrně nájem 1 ha honitby 264 Kč ročně, pro zvažovanou rozlohu


pozemků, které by byly jako honitby pronajaty středním lesnickým školám (3.000 ha) činí příjem z


pronájmu honiteb 792 000 Kč ročně. Uvedená částka jednak nemůže mít vliv na hospodaření podniku


Lesy ČR, s.p., jednak bude alespoň částečně kompenzována smluvním nájemným poskytnutým ze strany


střední lesnické školy.


E. Dopady na Ministerstvo zemědělství


V případě poskytování finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti nebude přijetí návrhu


znamenat navýšení administrativy ani nákladů na činnost Ministerstva zemědělství. KAZV, které v roce


2014 prozatímně administrují příspěvky na myslivecké hospodaření, budou od 1. ledna 2015 zrušeny.


V případě pronájmu státních honiteb bude přijetí návrhu znamenat, že na Ministerstvo zemědělství


bude podáno několik žádostí o předchozí souhlas s uzavřením nájemní smlouvy. S ohledem na rozsah


agendy Ministerstva zemědělství se nejedná o prakticky vyčíslitelný dopad.


F. Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty


V případě poskytování finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti nebude mít návrh


zákona hospodářské nebo finanční dopady na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty. Dopad


uvedený v písmenu B je řádně zdůvodněn a nejedná se o nové zatížení rozpočtů krajů, které nesou


náklady na výkon přenesené působnosti krajskými úřady ze svých rozpočtů.


V případě pronájmu státních honiteb bude navrhovaná právní úprava představovat snížení objemu


finančních prostředků podniku Lesy ČR, s.p., které mohou být převedeny do státního rozpočtu. Jedná se


však o snížení v řádu několika settisíc korun českých ročně. Dopad na hospodaření krajů jakožto


zřizovatelů středních lesnických škol bude závislý na hospodaření těchto škol v pronajatých honitbách.


Pokud bude výsledek hospodaření kladný, převedou jej školy do rozpočtu kraje jakožto zřizovatele,




pokud záporný, bude kraj školu dotovat.



4. Návrh řešení


4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení





Varianta 1 – nulová




Nulovou variantu nelze využít, protože by to znamenalo neefektivní vynaložení prostředků ze


státního rozpočtu a zhoršení přístupu příjemců finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti


k příslušnému orgánu (namísto 14-ti míst by bylo jen jedno Ministerstvo zemědělství); v případě


pronájmu státních honiteb by nulová varianta znamenala ponechání současného nevyhovujícího stavu,


kdy studenti středních lesnických škol mají ztížený nebo dokonce znemožnění přístup k praktické výuce.


Důsledky tohoto řešení jsou uvedeny v části 1.6. Zhodnocení rizika a 2.2. Varianty věcného řešení.


Z výše uvedených důvodů tuto variantu není možné využít.



Varianta 2 – změna zákona


Varianta 2 je jedinou možností, kterou lze náležitě zajistit řádnou administraci finančních příspěvků


na podporu vybraných činností mysliveckého hospodaření, aniž by to mělo dopad na státní rozpočet a na


dostupnost veřejné správy, a která umožňuje praktickou výuku myslivosti na středních lesnických




školách.



5. Implementace doporučené varianty a vynucování


Navrhovaná změna nepřináší nové povinnosti, jejichž dodržování by muselo být vynucováno




orgánem státní správy myslivosti nebo jiným správním orgánem.



6. Přezkum účinnosti regulace


Účinnost regulace bude vyhodnocována v rámci kontaktu s krajskými úřady, eventuálně též


s příjemci finančních příspěvků na podporu vybraných činností myslivecké hospodaření, a v rámci


kontaktu s podnikem Lesy ČR, s.p. a středními lesnickými školami.





7. Konzultace a zdroje dat




Návrh zákona bude v rámci meziresortního připomínkového řízení v souladu s čl. 13


Legislativních pravidel vlády projednán s povinnými připomínkovými místy. Návrh zákona bude


rovněž zaslán odborným institucím a zájmovým subjektům.


Z časových důvodů bylo nezbytné požádat ministra a předsedu Legislativní rady vlády


o udělení výjimky z meziresortního připomínkového řízení dopisem ministra zemědělství


Ing. Mariana Jurečky ze dne 9. července 2014, čj. 50320/2014-MZE-12152. Kopie výjimky udělené


ministrem Mgr. Jiřím Dienstbierem ze dne 17. července 2014, č.j. 10250/2014-OVL


je přiložena v příloze této předkládací zprávy a spočívá ve zkrácení meziresortního připomínkového


řízení na 10 pracovních dní.


Tato předkládaná novela zákona o myslivosti je novelou technickou, upravující výhradně dvě výše


uvedené problematiky (zabezpečení administrace finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti


a umožnění pronájmu státních honiteb středním lesnickým školám).


Na podzim tohoto roku bude připravována a na jaře 2015 předložena do vlády širší novela zákona o


myslivosti, v rámci které bude dostatek prostoru vyjádřit se k jednotlivým ustanovením zákona o


myslivosti a navrhnout jejich případné úpravy.


Zdroje dat pro návrh zákona vycházejí zejména z dosavadní činnosti Ministerstva


zemědělství a krajů v této oblasti.





8. Kontakt na zpracovatele RIA




Jméno a příjmení: JUDr. Jaroslava Pavlovská


Funkce: vedoucí oddělení státní správy lesů, myslivosti a rybářství


Útvar: Ministerstvo zemědělství – odbor státní správy lesů, myslivosti a


rybářství




Telefon: 221 812 575



E-mail: jaroslava.pavlovska@mze.cz


Jméno a příjmení: Mgr. Petr Dvořák


Funkce: referent oddělení státní správy lesů, myslivosti a rybářství


Útvar: Ministerstvo zemědělství – odbor státní správy lesů, myslivosti a


rybářství




Telefon: 221 812 105



E-mail: petr.dvorak@mze.cz



Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky,


s mezinárodními smlouvami a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské




unie a obecnými právními zásadami Evropské unie




Navrhovaná právní úprava odpovídá ústavnímu pořádku České republiky.


Navrhovaná novelizace zákona č. 449/2001 Sb. nesouvisí s žádnými právními akty Evropské unie.


Navrhovaná novela zákona je tedy s předpisy Evropské unie a s právem Evropské unie plně


slučitelná.


Návrh není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými




zásadami práva Evropské unie.



Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní


veřejné rozpočty, podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na


specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a


národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí




Hodnocení hospodářských a finančních dopadů návrhu zákona je uvedeno v předchozích částech


odůvodnění návrhu novely zákona.


Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádné negativní dopady na podnikatelské prostředí. Ve


smyslu nálezu Ústavního soudu je myslivost zájmovou činností provozovanou ve veřejném zájmu (Nález


ÚS 34/03), tedy nikoliv činností podnikatelskou.


Předkládaný návrh zákona nepředpokládá ani sociální dopady, ani dopady na specifické skupiny


obyvatel, na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením nebo národnostní menšiny.


Předkládaný návrh zákona nemá žádné negativní dopady na životní prostředí.



Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace


Návrh změn zákona neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo v rozporu se zákazem diskriminace.



Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů


Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o


změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona nezvyšuje množství


zpracovávaných osobních údajů ani nemění způ