Občané i organizace se mohou k petici připojit na Petice za krajinu.

Česká krajina trpí vinou příliš intenzivního hospodaření. Z krajiny mizí opylovači, není snadné spatřit zajíce a dříve běžným ptákům, jako je sýček nebo chocholouš, hrozí, že u nás brzy zcela vyhynou. Jen od roku 1982, odkdy probíhá detailní sčítání ptáků, zmizelo z naší krajiny 50 % skřivanů, 82 % čejek, a dokonce 97 % koroptví.
Trend ubývání polních ptáků zesílil po přijetí Společné zemědělské politiky. Zemědělci získali díky dotacím prostředky na pesticidy, hnojiva i výkonnější techniku. Snaha o co nejvyšší zisky vytlačuje z krajiny vše živé.
Další problémy krajiny jsou dnes již všeobecně známé: Kvalitní ornici ohrožuje masivní eroze, utužená půda bez organické hmoty není schopna zadržovat vodu. Pravidelné monitorování Českého hydrometeorologického ústavu ukazuje, že ve více než polovině podzemních vod se vyskytují pesticidy, nejvíc je jich v zemědělských oblastech.
V následujících týdnech a měsících se bude rozhodovat o tom, jak bude Společná zemědělská politika vypadat po roce 2020. „O budoucí podobě zemědělských dotací se rozhodne na základě jednání ministrů jednotlivých členských zemí. Prostřednictvím petice žádáme ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby se zasadil o zdravé zemědělství v naší zemi,“ říká Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty.
Společná zemědělská politika rozděluje ročně 58 miliard eur, tedy asi 1 450 miliard korun. „Jsou to společné peníze nás všech. Je zcela na místě požadovat, aby veřejné peníze přinášely veřejné hodnoty, ke kterým zdravá krajina, půda i voda rozhodně patří,“ uzavírá Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.

Podle TZ ČSO, 29. 11. 2018, redakce Světa myslivosti zdroj: Svět myslivosti