Bobra považuje za problém zejména v oblasti Jihočeské pánve. V plánu péče o bobra jsou vymezeny tři zóny. V zóně A a B platí striktní ochrana, v zóně C lze bobra lovit na základě povolení orgánů státní správy. Jedná se hlavně o oblast jižních Čech. Vzhledem k tomu, že bobr silně expanduje i v oblasti B, ČMMJ navrhuje umožnit lov na základě povolení i v této oblasti.
Na společném jednání s ministerstvem životního prostředí a zemědělství byla diskutována i otázka odchytu bobra do tzv. „životachytných“ pastí (návrh MŽP). Janota si však pokládá otázku, kam se odchycení bobři umístí.
Připomíná i problematický lov bobra. Bobr je zvíře s převážně noční aktivitou. Ze zákona nelze v noci lovit, i kdyby to možné bylo, lov by byl značně obtížný. Proto ČMMJ navrhla k úvaze myšlenku, aby v případě značných problémů s tímto živočichem bylo možno povolit lov do usmrcujících pastí. I ondatru, kterou Evropská komise zařadila mezi invazní a nepůvodní druhy, lze tímto způsobem lovit. Zdůrazňuje však, že nejde o železa a podobné pasti, které nedokáží usmrtit zvěř okamžitě.
Lov bobra zdůvodňuje jednak tím, že v současné době v některých lokalitách působí neúměrné škody a v určitých oblastech to již hraničí s možností narušení statiky hrází některých rybníků, a lov obhajuje také proto, že druh nemá přirozeného nepřítele a v případě přemnožení je potřeba jej regulovat.

Trochu jiný případ vydra
ČMMJ požaduje po Agentuře ochrany přírody a krajiny a po MŽP, aby stanovily, jaký je pro ČR únosný stav vyder a jak naložit s vydrou v oblastech, kde je již dnes značně přemnožená.
Vydra v současné době začíná působit značné škody na rybích obsádkách. Není to dnes problém myslivců, ale hlavně rybářů. V ČR je přibližně 300 000 držitelů rybářských lístků. Český rybářský svaz věnuje nemalé finanční prostředky na zarybňování revírů. Díky zarybňování, které je ze zákona povinné, má vydra ideální podmínky k množení. Vydra a kormorán však dokáží populaci ryb ve vodních tocích takřka zlikvidovat. Stát současně vynakládá značné finanční prostředky na úhradu škod.
Janota připomíná, že není v zájmu myslivců zdecimovat stavy zvláště chráněných živočichů. Každý druh má v přírodě své místo, nicméně v dnešní silně urbanizované a civilizované krajině je již lidstvem nenávratně narušen koloběh života v přírodě. Proto zdůrazňuje, že v tuto chvíli si již příroda sama nepomůže. Někdy musí regulátorem být člověk.

Celé vyjádření si můžete přečíst na Ekolistu.

Podle ekolist.cz, 13. 12. 2018, redakce Světa mysliosti.

Zdroj: Svět myslivosti.