Rys na Novohradsku
Rys v honitbě MS Nové Hrady
Rok se s rokem sešel a tak, jako v předchozích letech i v letošním začátku roku se do honitby MS Nové Hrady vrátil rys ostrovid. Tento obávaný predátor a výborný lovec nepohrdne ve svém jídelníčku v podstatě žádným drobným hlodavcem či žábou až po oslabený kus zvěře jelení. Svou přítomnost nám oznámil nejprve v lokalitě zvané Ferstr, v pohoří nad osadou Nakolice, kde byly znát jeho stopové dráhy v průběhu měsíce ledna a února. K jednomu kusu se následně připojil kus druhý, z čehož lze usuzovat, že se u nás rys již běžné páří. Poté, co roztál sníh, byl nalezen první skelet zvěře srnčí. Zda šlo o úhyn po zimních měsících či práci rysa lze pouze těžce odhadnout a tak nezbývalo, než čekat a sledovat pohyb této kočkovité šelmy. První potvrzené zprávy o útoku rysa na hospodářská zvířata přišly v prvních jarních měsících. Stalo se tak v Kapinosu, kdy napadl rys pštrosy, kteří jsou chováni panem Františkem Králem. Za oběť padly dva kusy tohoto krásného ptáka, kdy vznikla poměrně velká škoda uvedenému chovateli. Následně se rys opět odmlčel až do konce měsíce května. Za obcí Nakolice byla u pozemní komunikace nalezena potrhaná srna. Prvotním ohledáním srny a místa nálezu bylo konstatováno, že srna byla sražena autem a poté potrhána liškami. Důkladným prozkoumáním kusu bylo ovšem zjištěno, že srna má krk prokousnutý a podle velikosti otvorů na krku a způsobu potrhání vše směřovalo k práci rysa. V samém závěru měsíce se MS přihlásil soukromý zemědělec pan Karel Sassman z Byňova a požádal o radu členy MS s tím, že mu něco usmrtilo a z části sežralo ovci přímo za domem, kde bydlí a kde má ovce umístěné. Ohledáním místa bylo zjištěno, že se jedná opět o práci rysa. Pan Sassman byl poučen, jak má dále postupovat a to vzhledem k uplatnění náhrady škody. Tuto musí každý, kdo utrpěl škodu v důsledku působení chráněných druhů živočichů uplatnit na Krajském úřadě do 10. dní od zjištění – spáchání škody. Je nutné nechat kus ohledat zvěrolékařem, který vystaví potvrzení o prohlídce a dále provést fotodokumentaci. Následně je potřeba kus zlikvidovat dle zákona. Následně věc škody dořeší Obec s rozšířenou působností. Pan Sassman se během několika hodin obracel na myslivce opět, neboť zjistil další škodu na svém stádu. Celkem pan Sassamn přišel o čtyři kusy domácích ovcí. Sílu s jakou rys útočí, dokazuje beránčí jehně, které mělo utrženou přední nohu včetně plece, kdy toto jehně stále žilo a muselo být následně odborně usmrceno, aby mu bylo trápení ukončeno. Každý, kdo bude mít obdobný problém, jako pan Sassman, řešte situaci se zástupci Krajských úřadů, odboru životního prostředí. A co víme o této kočkovité krásné šelmě? -Bry-
Rys ostrovid je jedinou volně žijící kočkovitou šelmou na našem území. Rys je velice plachý, má delší nohy a kratší ocas. Typickým znakem této větší kočičky jsou černé chomáčky na špičkách učních boltců.
|
řída |
savci - Mammalia |
|
řád |
šelmy - Carnivora |
|
čeleď |
kočkovití - Felidae |
|
rod |
rys - Lynx |
|
druh |
rys ostrovid - Lynx lynx( Linnaeus, 1758) |
Vzhled
Pro představu velikosti rysa ostrovida bych opět využila srovnání s kočkou domácí - rys je asi třikrát větší a váží přibližně 20 kg. Na rozdíl od ní je však rys velice plachý, má delší nohy a kratší ocas. Typickým znakem této větší kočičky jsou černé chomáčky chlupů na konci uší.
Jeho tlapy jsou poměrně velké, zabraňují mu, aby se při svých toulkách zasněženými oblastmi propadal do hlubokého sněhu. Během zimy srst na tlapách ještě zhoustne, zvětší se tak jejich plocha a tím i schopnost rysa pohybovat se po sněhu.
Základní barva jeho srsti je šedá s žlutavým až rezavým zabarvením a s hnědými až červenohnědými skvrnami. Čím dále na sever rys žije, tím světlejší má srst, aby byl co nejlépe maskován v zasněžené krajině.
Charakteristickým znakem všech rysů jsou trojúhelníkovité uši s černými chomáčky chlupů na konci. Díky nim dokáže skvěle lokalizovat zvuky vydávané drobnými živočichy
Rozšíření
Ještě koncem 19. století obýval rys ostrovid téměř celou Evropu, Střední Východ a většinu střední a severní části Asie. V současnosti je oblast jeho výskytu podstatně menší. Dnes jeho evropské teritorium zahrnuje pouze území Norska, Švédska, Finska, přes Švýcarsko a Německo na jih až po Řecko. V Asii obývá území pobaltských republik, severní oblasti Ruska, celou tibetskou plošinu a areál jeho výskytu zasahuje až do Číny.
Základním životním prostředím rysa je les, v horách může vystupovat až na hřebeny. V Evropě a v severní části Ruska žije v oblastech s rozsáhlými lesy a s hojným výskytem srnčí zvěře, zatímco ve střední Asii obývá otevřenější oblasti s řidším porostem. Vyskytuje se i na svazích Himalájí, kde žije v neúrodných kamenitých oblastech porostlými pouze kosodřevinou.
Rys patří k původním druhům naší savčí fauny. Dříve se vyskytoval na celém našem území. Vlivem osídlení, postupného odlesňování krajiny, změnou skladby lesů a přímým pronásledováním člověkem byl však v 19. století vyhuben. (Poslední spolehlivý doklad o výskytu v Čechách je z roku 1885.) Téměř jedno století potom nebyl v Čechách vůbec, na Moravě se objevovali pouze zatoulaní migrující jedinci z horských oblastí západních Karpat. V letech 1982 - 1989 však bylo na Šumavu vypuštěno 17 karpatských rysů, kteří se stali základem prosperující populace. Od té doby se rysové rozšířili do více oblastí Česka - Labské pískovce, Jeseníky, Beskydy a možná i do dalších. Tato krásná kočkovitá šelma se tak opět stává součástí naší fauny.
Způsob života a potrava
Rys žije i loví jednotlivě, sdružuje se pouze v době páření, popřípadě loví matka s mláďaty. Obývá velké teritorium, které značkuje trusem a močí, někdy překonává velké vzdálenosti, což umožňuje jeho rozšíření mimo areál stálého výskytu. Ve svém teritoriu nestrpí divoké kočky ani lišky. Když je teritorium vylovené, přestěhuje se na nové území.
Vyhledává nejraději skalnatý terén s hustým podrostem, který mu poskytuje dostatek úkrytů. Skrýšemi pro něj tedy mohou být houštiny, skalní rozsedliny, duté kmeny, vzácněji i doupata po liškách nebo jezevcích. Tento samotářský lovec je velmi plachý a člověku se vyhýbá.
Jako lovec je rys nejaktivnější v ranních a večerních hodinách. Jeho hlavní potravou je srnčí zvěř nebo v některých oblastech uměle vysazení mufloni popřípadě kamzíci. Loví však také drobné hlodavce, ptáky, lišky, zatoulané a zdivočelé psy, kolouchy a ti nejsilnější rysové i slabší laně. Někdy strhne i nechráněné ovce.
Na kořist útočí z úkrytu a po jejím dopadení použije své silné, krátké čelisti vybavené 28 zuby, z nichž 4 jsou tesáky ostré jako dýky, a prokousne hrdlo oběti a zlomí jí vaz. Většinou mu padnou za oběť zesláblí či nemocní jedinci. Pokud se mu podaří ulovit něco většího, starostlivě si to ukrývá. Zajíc mu tak může vystačit na dva dny, srna až na týden.
Při lovu mu pomáhá jemný čich, schopnost skákat až 5m daleko a velice ostrý zrak. Stejně jako jeho menší domácí příbuzná vidí rys i za šera. K tomu, aby v noci viděl, mu stačí šestkrát méně světla, než kolik potřebují lidé. Oči kočkovitých šelem mají totiž za sítnicí reflektivní vrstvu, která slouží jako zrcadlo a skrz sítnici odráží světlo zpátky. Když se tedy kočka v noci podívá přímo na vás, její oči světélkují jako skleněné kuličky. To si klidně můžete ověřit doma na vašem kočičím mazlíčkovi.
Rozmnožování
Když je rysí samice připravena se pářit, začne vydávat signály pachovými značkami a typickým vřeštěním. K páření dochází nejčastěji v únoru až dubnu. Po zhruba 70 dnech březosti se samici rodí většinou 2 - 3 slepá mláďata. Oči se jim otvírají po dvou týdnech a matčino mléko sají 2 - 3 měsíce. S matkou však zůstávají déle, protože se od ní musí naučit lovit.
Mláďata se osamostatňují asi po 10 měsících a pohlavně dospívají zhruba ve dvou letech. V přírodě se rys dožívá v průměru 17 let (v zajetí až 24 let).
Ochrana
Dle vyhlášky 395/1992 sb se jedná se o silně ohrožený druh naší fauny. Mimo to je zařazen mezi chráněnéd druhy CITES.
|
český název |
rys ostrovid |
|
latinský název |
Lynx lynx |
|
hlavní znaky |
štětičky na uších, krátký ocas |
|
délka |
80 - 130 cm, ocas 11 - 24 cm |
|
hmotnost |
okolo 20 kg |
|
délka života |
16 - 18 let ve volné přírodě, až 24 let v zajetí |
|
způsob života |
samotář |
|
rozšíření svět |
Evropa, Asie |
|
rozšíření ČR |
Šumava, Beskydy, Jeseníky |
|
potrava |
hlodavci, zajíci, srnčí zvěř |
|
doba březosti |
70 dní |
|
počet mláďat |
2 - 4 |
|
ochrana |
Chráněný |
Zdroje:
J. Pelikán, J. Gaisler, P. Rödl; Naši savci; Academia; Praha 1979