Co (ne)víte o myslivosti a měli by jste!
Co je myslivcům vytýkáno a co by jste měli vědět !!!!
Okolo myslivosti panuje mnoho omylů a mýtů.
Například:
Myslivec si jde do lesa střelit něco k jídlu !!!! Omyl, myslivec může lovit pouze to, co mu v dané době umožňuje zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb. Když zákon umožňuje určitý druh zvěře lovit, musí mít myslivec tuto zvěř ve své povolence k lovu, kterou vydává a rozhoduje o ni pouze uživatel honitby. Když už myslivec může zvěr lovit, například divoké prase, a podaří se mu kus zvěře ulovit, musí tento odevzdat mysliveckému hospodáři, který rozhodne, jak bude dále s tímto naloženo. Buď to jej prodá do výkupu a utržené peníze se přidají do rozpočtu sdružení, nebo kus rozdělí mezi členy sdružení dle podílů, nebo kus ponechá střelci. Tento si ovšem musí kus odkoupit dle platného ceníku. Tedy, myslivec nemá nic zadarmo!!!
Myslivecká stráž !!! Myslivecká stráž je veřejný činitel, tedy na úrovni policisty, městského strážníka nebo třeba soudce, který vykonává dohled nad dodržováním zákonů v honitbě. Na každých 500 ha honitby je ustanovena jedna myslivecká stráž. Tato osoba je oprávněna v honitbě zastavovat motorová vozidla, kontrolovat je a kontrolovat osoby pohybující se po honitbě se zbraní. Tyto osoby, nebo osoby přepravující ve vozidle zvěř, může zastavit, zadržet a předat policii ČR. Pozor, útok na tuto osobu je soudně stíhán!!! Myslivecká stráž dále vykonává kontrolu myslivců, kteří vykonávají výkon práva myslivosti. Mysliveckou stráž ustanovuje po složení potřebných zkouškách Odbor myslivosti při obci s rozšířenou působností.
Myslivec může být každý !!!! Do jisté míry ano, ale. Kdo chce být myslivec měl by mít v první řadě zájem o přírodu a to ve smyslu ochrany přírody, ne pouhého lovu, který je pouze jednou z činností při výkonu práva myslivosti. Pokud tedy člověk takové vlastnosti má, může se přihlásit u OMS (Okresní myslivecký spolek) k provedení zkoušky z myslivosti uchazeče o první lovecký lístek. Po složení poplatku, který je různý (cca 5 – 10. 000,- Kč) je přijat do kurzu trvajícího 6 měsíců. V tomto kurzu jsou pro uchazeče připraveny přednášky a teoretická a praktická výuka střelby. Kurz je ukončen zkouškou ze šesti předmětů myslivosti a to historie, kynologie, lovecké střelectví, zoologie, chov zvěře, právo, biologie. Pokud uchazeč uspěje a tuto zkoušku vykoná, může si vyzvednout svůj lovecký lístek. Následně musí absolvovat zkoušku, kterou získá svůj zbrojní průkaz a poté může vykonávat výkon práva myslivosti. Pokud chce být členem některého sdružení, musí si podat žádost o přijetí za čekatele členství a pokud půjde vše dobře po minimálně dvouleté zkušební době, může být členskou základnou přijat za člena sdružení se všemi právy a povinnostmi. Cesta tedy dlouhá a složitá.
Myslivci nic nedělají, střílí do zvířat a popijí alkohol !!!!! Základní činností myslivce je péče o zvěř, do které je zahrnuta péče o životní prostředí zvěře, regulace jejich stavů na stav, kdy nevznikají škody na zemědělských plodinách, lesích a mezi druhy a přitom je zachována rovnováha tohoto obnovitelného národního bohatství. Chrání zvěř před nepříznivými vlivy, kterými mohou být počasí, lidé, domácí zvířata, choroby apod. Zvyšuje zvěři úroveň jejich životních podmínek a z tohoto důvodu zakládá zvěřní políčka, předkládá zvěři medikamenty ke zlepšení zdravotního stavu, zakládá krmelce, zásypy a další zařízení, jako oborohy nebo kontejnery pro uložení objemného, jadrného nebo dužnatého krmiva. Otázka přikrmování zvěře je otázkou řečnickou a oba tábory, které proti sobě stojí mají svůj díl pravdy. Ve finále je ovšem třeba hledat to nejlepší pro zvěř a z toho vyplývá, že pravidelné přikrmování udržuje zvěř v dobrém zdravotním stavu, předchází se tím nemocem zvěře, které mohou následně propuknout i v domácích chovu hospodářských zvířat. Vzhledem k uvedenému je myslivec především v přírodě, kde je jeho činnost okem městského člověka neviditelná. Když si pak myslivci po této činnosti nebo lovu zajdou na občerstvení spojeném s konzumací alkoholu, každý vidí pouze to, jak byl který myslivec opilý a podle toho jej posuzuje. To, že celé dopoledne od časných ranních hodin jezdil v traktoru a oral nebo sel zvěřní políčko již nevidí a někteří kritici ani vidět nechtějí.
Kdyby myslivci nebyli, nic by se nestalo!!!!!! Otázka je, jak dlouho. Již nyní činí myslivcům potíže objevující se choroby zvěře, které buď nejsou obvyklé a jsou považovány za vymícené, nebo jsou známé a dochází k jejich ohniskovým výskytům, znamenající vážné problémy ne jen na zvěři. Lidé většinou poznají tento problém až v době, kdy uveřejní ve zpravodajství, že tam a tam došlo k řízenému vybíjení chovu kuřat, prasat nebo jiných hospodářských zvířat. Ovšem na spoustu případů upozorní právě myslivci, kteří najdou padlý – uhynulý kus zvěře tzv. kadaver, kdy zvěř uhynula bez zjevné příčiny a změny na těle zvěře nebo orgánech naznačují, že šlo o úhyn vlivem nemoci. Následuje zajištění kusu a odeslání na Veterinární správu, kde dojde k vyšetření kusu a přijetí vhodných opatření. Mimo chorob zvěře je dále důležitou činností lov zvěře provádění dle předem připraveného plánu lovu, který je tvořen na základě každoročního sčítání zvěře. Nebít lovu zvěře, došlo by jejímu přemnožení vzhledem k té skutečnosti, že zde nejsou přirození nepřátelé některých druhů zvěře jako divokých prasat, jelení zvěře, srnčí zvěře – vkl, rys, medvěd apod. Rozmnožení zvěře drobné je v současné době regulováno ne jen lovem, ale především dravci a šelmami, kdy přemnožení těchto druhů nehrozí a neznamenalo by větší zátěž. Pokud by se u nás rozšířili uvedené druhy, jakým je vlk, medvěd nebo rys, kteří mají v naší přírodě právo na život, jako jakýkoli jiný druh, musíme počítat s omezeným pohybem v přírodě nebo s nebezpečím styku s touto faunou a možným zraněním nebo smrtí!!!! Rovněž by jsme museli počítat se ztrátami na domácích hospodářských zvířatech, které např. na Slovensku nebo v Beskydách působí ve velkém uvedená zvěř. To je daň, kterou by bylo nutno obětovat.
Díky myslivcům je zachováno v dnešní přírodě mnoho druhů a to jak velkých savců tak nejmenších živočichů.
Kolik je myslivců !!!!!!! V ČR je okolo 250 000 myslivců. Přes 100 000 členů měla největší myslivecká organizace v republice a to Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ). Hlavními úkoly, kterými se zabývá ČMMJ, jsou rozvoj myslivosti a ochrana přírody. Důležitá je také spolupráce s orgány územní samosprávy ve věcech, které se týkají myslivosti a ochrany přírody.ČMMJ byla založena v roce 1923 sloučením řady tehdy existujících mysliveckých spolků. V r. 1961 dochází k sjednocení Československé myslivecké jednoty a Zvëzu poĺovníckých ochranných sdružení na Slovensku v Československý myslivecký svaz. Po vzniku samostatné České republiky opět dochází k rozdělení těchto dvou spolků. Od roku 2005 je předsedou Českomoravské myslivecké jednoty politik Jaroslav Palas.