Kachna divoká je poměrně nenáročná zvěř naších rybníků. Samozřejmě, že to není důvod k tomu, aby ji myslivci nevěnovali takovou pozornost, jako ostatní zvěři v honitbě.

Budují se různá zařízení, která slouží k zlepšování životních podmínek kachen. Na prvním místě je ale pochopitelně ochrana zvěře před predátory a pytláky.

Kachna divoká, jinak také přezdívaná „ březňačka „ , začíná vytvářet monogamní vztahy již na podzim či v zimě na zimovištích. Tok probíhá na podzim a to včetně páření. V této době můžeme pozorovat různé honičky mezi kačery bojující o kachnu na hladině rybníka.

Kachna začíná se stavbou hnízda již v březnu a hnízdí na různých ostrůvcích, hrázích, březích apod. Snůšku vajec představuje 6-12 jednobarevně nazelenalých nebo nažloutlých vajec, z nichž se po 22-28 dnech líhnou mláďata. Ta jsou po vylíhnutí dokonale vyvinutá a schopná samostatného života. Již po třech dnech následují matku a vyhledávají sama potravu. Zajímavostí je, že kachna naklade vejce i do různých doupných (dutých) stromů a to i ve značné výšce. To představuje pro malá vylíhlá kachňata malý problém. Ovšem opravdu malý. Kachňata jsou schopna bez újmy skočit i z výšky až devíti metrů!!

Naše kachny jsou z větší části tažné nebo přelétavé, také často přezimují. Pokud odlétají, pak jejich tah směřuje nejčastěji do severní Itálie, jihovýchodní Francie a Španělska.

Myslivecká zařízení pro kachnu divokou

Pod názvem myslivecká zařízení si můžeme představit např. hnízdní budky, které se staví za účelem ochrany kachny před predátory v době hnízdění, nebo v případě zvednutí hladiny před poškozením hnízda a před špatnými povětrnostními podmínkami.

Dalším zařízením je plovoucí ponton, který slouží ke krmení kachen na hladině rybníka, čímž jsou kachny chráněny před predátory, kteří by je při krmení na břehu mohli ulovit. Na volné ploše rybníka je největším nebezpečím pro kachnu výr velký, pro kterého jsou kachny vítaným zpestřením jídelníčku.

Kachna je nezbytnou součástí naší přírody a i proto si zaslouží péči každého z nás.